Bůh a jeho děti

Kristus nás učil, abychom Boha oslovovali jménem, které se pojí s nejkrásnějšími mezilidskými vztahy, a tím chtěl posílit naši důvěru k Bohu. Dal nám tu přednost, abychom nekonečného Boha oslovovali „Otče“. Toto označení a oslovení vyjadřuje naši lásku a důvěru, kterou k němu chováme, a je zárukou jeho vztahu k nám. Bohu je příjemné, když ho oslovujeme tímto jménem a žádáme o přízeň a požehnání. Pán Ježíš několikrát opakoval, abychom si nemysleli, že oslovovat Boha „Otče“ je troufalost. Chce, abychom si na toto oslovení zvykli.

Bůh nás považuje za své děti. Vykoupil nás ze světa, který se o Boha nezajímá, přijal nás za členy královské rodiny, za děti nebeského Krále. Přeje si, abychom mu důvěřovali ještě více, než děti důvěřují svým otcům. Rodiče milují své děti, ale Boží láska je daleko hlubší a obsáhlejší než největší láska člověka. Nedá se s ničím srovnat. Jestliže rodiče umějí svým dětem dávat dobré dary, jak nekonečně víc dá nebeský Otec Ducha svatého všem, kdo o něj žádají!

Drahý Otče, děkujeme, že Ti můžeme důvěřovat více, než děti důvěřují svému otci nebo matce.

Ze spisů Ellen G. Whiteové vybrala Marcela Bieliková. Knihu Obraz lásky vydalo nakladatelství Advent-Orion.