Bůh v Pavlově životě

Když se křesťanské sbory dozvěděly, že se Pavel chystá navštívit Řím, očekávaly, že evangelium dosáhne v tomto městě významného vítězství. Naděje křesťanů však vyhasly, když obdrželi zprávu, že se Pavel dostal do Říma jako vězeň. Pevně věřili, že až evangelium pronikne do tohoto velkého světového centra, rychle se rozšíří mezi všechny národy a na celé zemi zavládne jeho moc. Jak velké bylo nyní jejich zklamání! Přestože se však lidská očekávání nesplnila, Boží záměry zmařeny nebyly.

Zdálo se zcela nemožné, aby se křesťanství na Neronově dvoře a v jeho paláci ujalo. Ale i v Neronově domě bylo vybojováno vítězství kříže. Pavel neupoutal pozornost dvora ke křesťanství svými kázáními, ale svými řetězy.

Pavlova trpělivost a radostná mysl, které projevoval během svého dlouhého a nespravedlivého zajetí, a jeho odvaha a víra byly samy o sobě jedním nepřetržitým kázáním. Jeho smýšlení, které se tolik lišilo od smýšlení světských lidí, svědčilo o tom, že v něm přebývá vyšší než pozemská moc. Apoštol svým příkladem povzbuzoval křesťany k horlivějšímu obhajování Boží věci, pro kterou nyní nemohl veřejně pracovat. Takový vliv měla apoštolova pouta. Boží záměry se uskutečňují i přes působení zla.

Pane Bože, často jednáš v našem životě jinak, než si to my představujeme. O to víc Ti chceme důvěřovat a spoléhat na Tebe.

Ze spisů Ellen G. Whiteové vybrala Marcela Bieliková. Knihu Obraz lásky vydalo nakladatelství Advent-Orion.