Kukuřice a řepka vodu nezadrží

Ovšem vinit pouze počasí nelze. Na mnoha místech by škody nemusely být tak vysoké, když by všichni, kdo obhospodařují zemědělskou půdu, k ní přistupovali zodpovědně a s respektem k rázu krajiny. Kukuřice a řepka na svažitých polích vodu nezadrží. To, co se ví dávno, potvrdily i letošní záplavy.

Nevhodný výběr plodin na výše položených polích způsobil spolu s vydatnými srážkami problémy v údolích. „Počasí je bohužel neúprosné a záplavy se nevyhnuly ani ekologickým zemědělcům. Retenční schopnost krajiny je taková, jaká je, což naneštěstí pro mnohé znamená obrovské ztráty," uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Retenční schopnost polí, zvlášť těch se širokorozchodnými plodinami, je daleko menší než třeba u jindy často kritizovaných travních porostů. Déletrvající nebo prudké dešťové srážky pak půda nedokáže vstřebat. Valící se voda ze strání pak rozvodňuje toky a působí nemalé škody. Potvrzují to konkrétní příklady z historie. Třeba v Litomyšli - bude tomu 30 let, kdy zemědělci osázeli kukuřicí a řepou pole na svazích nad městem. Stačila jediná bouřka a z náměstí byl rybník.

„Zdá se, že jsme nepoučitelní. Přitom pěstování vhodných plodin a užívání správných agrotechnických postupů by mělo být pro všechny zemědělce prioritou, bez ohledu na rozmary počasí. Stálo by za zvážení, zda do protipovodňových opatření nezahrnout i tento faktor," říká Kateřina Nesrstová. Chyby, které se v souvislosti s abnormalitami počasí vždy projeví, mají nedozírné následky. Nejen, že je znehodnocena práce nebo majetek, ale i sama zemědělská půda je zasažena erozí.

Přetištěno ze serveru www.bio-info.cz.