Gád (šťastná náhoda)

Když Lea nemohla porodit Jákobovi více dětí, dala svému manželovi služku Zilpu, jak bylo v té době zvykem, aby prostřednictvím ní získal další potomky. Plán se vydařil. Zilpa otěhotněla dvakrát a porodila dva syny. Lea byla nadšená. Malého chlapce považovala za vlastního syna a dala mu jméno Gád. Vysvětlila to slovy: „Jaké štěstí!“ (Gn 30,11).

Ve 30. kapitole knihy Genesis se píše o tom, že dvě Jákobovy manželky – Ráchel a Lea – byly velmi žárlivé. Obě chtěly dát Jákobovi mnoho dětí, nejlépe synů. Aby zvýšily skóre, na řadu přišly služky Bilha a Zilpa. Lea a Ráchel považovaly velkou rodinu za štěstí. Ráchel zaostávala za Leou, přestože byla Jákobovou milovanou manželkou a dělali, co mohli, aby měli potomstvo. Jákob však pochopil, že některé věci vynutit nelze. Když Ráchel řekla Jákobovi: „Dej mi syny! Nedáš-li, umřu,“ Jákob správně zareagoval: „Máš mě snad za Boha?“ (Gn 30,1.2; B21).

Mnozí lidé si zaměňují „štěstí“ s „požehnáním“. Prosit o Boží požehnání můžeme kdykoli. Bůh nám ho dá svým způsobem a ve svém čase. Jestliže jej dostaneme, je důležité, abychom ho nepovažovali za šťastnou náhodu ani za nějaké „štěstí“.

Prosím, Pane, připomeň mi, že se nemám honit za štěstím, ale důvěřovat, že mně požehnáš ve svém čase a způsobem, který si sám zvolíš.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.