Gád (šťastná náhoda)

Bůh dával svým prorokům často velmi nepříjemné úkoly. Takový byl i případ „proroka Gáda, Davidova vidoucího“ (2S 24,11). David a Gád se dobře znali. Prorok byl součástí Davidovy družiny před jeho nástupem na královský trůn (1S 22,5). Přesto neměl jednoduchou úlohu. Král David se dopustil těžkého hříchu. Proti výslovnému Božímu pokynu vytrvale organizoval sčítání lidu. Gád měl za úkol říci Davidovi, co si Bůh myslí o jeho rozhodnutí. Aby to bylo ještě těžší, Gád měl Davidovi oznámit i strašný trest. Král si měl vybrat ze tří možností: sedm let hladu, tři měsíce utíkat před nepřítelem nebo tři dny mor v zemi. David se rozhodl pro třetí možnost. Zahynulo sedmdesát tisíc lidí.

Můžeme být rádi, že nás Bůh neposílá – jako Gáda – za pachatelem nějakého špatného činu s tak děsivou nabídkou možností. Ani my sami bychom neměli z vlastní iniciativy jít za lidmi a říci, že „jednali špatně“ a čeká je Boží trest. Jako věřící křesťané však máme cítit zodpovědnost za lidi, kteří se ocitli jakoby v bludném kruhu zla a neštěstí. Nemůžeme před nimi jednoduše zavírat oči. Musíme najít odvahu jít za nimi a varovat je, i když hrozí reálné riziko, že se vůči nám zachovají negativně. Takový krok je třeba si dobře promyslet a na modlitbě se na něj připravit. Nemůžeme jako Kain pokrčit rameny a říci: „Jsem snad strážcem svého bratra?“ (Gn 4,9).

Nebeský Otče, dej mi takt a odvahu varovat lidi, když se zjevně rozhodují nesprávně.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.