Jaký je rozdíl mezi celoživotním a krátkodobým účinkem nějaké složky stravy na zdraví?

Cigareta je vlastně jakási droga, ale relativně snesitelná droga. Existují narkotika mnohem silnější, která nešťastné osoby, jim propadlé, velmi rychle zcela zničí. Příkladem je heroin. Člověk, který propadl heroinu a nyní jej nemá, trpí tak, že může být schopen čehokoliv, aby si jej opatřil. I v takovém případě opět dojde po aplikaci drogy ke zlepšení stavu člověka na droze závislého.

Kdybychom tedy chtěli hodnotit jen krátkodobé účinky, snadno bychom získali nesmírně silnou dokumentaci toho, že lidem heroin nebo cigarety prospívají. Což je samozřejmě naprosto nesmyslný závěr.

Podobně zkoumáme-li pouze krátkodobé účinky třeba nějaké složky stravy na zdraví, snadno můžeme dojít k závěrům, které jsou přesně opačné, než je skutečnost. Výzkumy vztahu mezi výživou (resp. životosprávou) a zdravím by proto vesměs měly zásadně vycházet ze vztahu mezi celoživotní spotřebou určité složky stravy (nebo celoživotním způsobem životosprávy) a zdravím.

Lidé, kteří celoživotně požívají málo živočišných potravin, lidé, kteří nekouří, lidé, kteří požívají málo soli, jsou zdravější než lidé, kteří celoživotně požívají hodně živočišných potravin, kteří kouří, kteří požívají hodně soli. Stejně tak lidé, kteří celoživotně požívají málo vápníku, resp. málo mléka a mléčných výrobků, trpí méně zlomeninami než lidé, kteří celoživotně požívají hodně vápníku, hodně mléka a mléčných výrobků.

Pokud však na nějakou dobu zvýšíme příjem vápníku, tak se lidem více vápníku uloží v kostech a jejich kosti budou pevnější. Pokud jim naopak na nějakou dobu snížíme příjem vápníku, tak se jim i sníží obsah vápníku v kostech a jejich kosti budou méně pevné a budou více ohroženy zlomeninami. Krátkodobý a střednědobý účinek vysokého a nízkého příjmu vápníku je tedy zcela jiný, než je účinek celoživotně nízkého či celoživotně vysokého příjmu vápníku. Pokud doporučujeme jakoukoliv stravu k celoživotnímu požívání, potom musíme hodnotit účinek celoživotního požívání této stravy a ne účinek krátkodobé změny.

Pokud srovnáváme data o složení stravy na straně jedné a o nemocnosti a úmrtnosti na straně druhé, tak téměř vždy dospějeme k vyjádření vztahu mezi celoživotní spotřebou určité potraviny a celoživotním vlivem na zdraví. Pokud však do toho vkládáme určité lékařské, biologické, biochemické poznatky, tak velmi často nechtěně a mylně dospějeme k tomu, že hodnotíme krátkodobý účinek určité složky stravy a vůbec nepostřehneme, že tento krátkodobý účinek je zcela jiný než účinek celoživotního požívání takovéto stravy.

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu