Félix (šťastný)

Na první pohled se zdá, že Félix má moc a vliv, zatímco Pavel sedí ve vězení a nemůže plnit své poslání. Ale možná tomu tak nebylo. Možná byl Félix morální slaboch, zatímco Pavel morální silák. Félix byl v Palestině dost dlouho na to, aby věděl, jakou hru hrají židovští vůdci. Znal také „cestu“, tedy nové hnutí, které hlásalo, že Ježíš je Spasitel.

Ze strachu před židovskými vůdci se Félix neodvážil Pavla propustit. Rozhodl se pro kompromis. Pavlovi nařídil mírný režim, ale zůstal ve vězení. Čas od času si Pavla předvolal. Apoštol využil každé příležitosti, aby Félixovi zvěstoval evangelium. Nebál se mluvit otevřeně. Pavlova slova měla na tohoto římského úředníka velký vliv. Félix začal mít obavy ze soudu, o kterém Pavel mluvil. Stále se však bál Pavla propustit.

Félix byl nejen zbabělý, ale také zkorumpovaný. Tajně doufal, že od Pavla a jeho přátel dostane úplatek, aby Pavla omilostnil. Kdo byl tedy skutečně svobodný, a kdo vězeň? Félix byl vězněm své zbabělosti a zkaženosti, Pavel si navzdory okolnostem užíval svobody v Kristu.

Drahý Bože, chci se těšit ze svobody, která přichází jako ovoce důvěry v Tebe.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.