Boží trpělivost

Je jasné, že nikdo tento verš nepokládá za povzbuzení. Ani já ne. Ale souvislosti s touto výpovědí povzbudivé jsou. Proč Bůh dopustil, dokonce vybízel k takovému jednání?

Základním faktem je, že Bůh je láska a touží po tom, aby všichni lidé došli spásy (1Tm 2,4). Proto potřebuje, aby byly světlem evangelia osloveny všechny národy. K tomu si vyvolil národ izraelský (Gn 12,2). Dává jim k obývání zemi (musela být nejdříve uvolněna), ale nemohla být na okraji tehdejšího civilizovaného světa, protože museli být „na očích“ ostatním národům (Nu 34,2). A k tomu ještě měli být lidem zvláštním, jiným, věrným Bohu (Lv 20,26).

Bůh tedy dává cizím národům dobu milosti (Gn 15,16). Ony však nezměnily svůj postoj k Bohu, a tak měly postupně uvolňovat území (Ex 23,27–33). Pokud neuposlechnou, vytáhni na ně vojensky, ale nejprve nabídni mír (Dt 20,10–18). Pokud ho nepřijmou, povedeš boj (Nu 31,1.2.16.17). A pokud neutečou, budou vyhlazeny (Lv 18,24.25). Byl to postup vedoucí ke zlikvidování modloslužby a s tím souvisejícího nemorálního jednání, včetně lidských obětí. Ale to vše až po vyčerpání mnoha možností, které tyto národy nevyužily.

Nebyli však pobiti všichni. Kdo utekl, zachránil si život. V Nu 31 jsme četli o vyhlazení Midjánců, ale v knize Sd 6,1 čteme: „Izraelci se dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích. Proto je Hospodin vydal do rukou Midjánců.“ A tak zjišťujeme, že nejde o celkovou fyzickou likvidaci tohoto národa. Vyhubeni byli pouze ti, kteří se stavěli aktivně na odpor.

Projevil snad Bůh málo trpělivosti k vědomě a dlouhodobě se vzpírajícím národům, které byly schopny zničit samy svoji civilizaci?

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.