Učedník Jan

Jan se dožil vysokého věku. Zažil zničení Jeruzaléma i nádherného chrámu. Přední židé Jana nenáviděli pro jeho neochvějnou věrnost. Prohlašovali, že veškeré jejich snahy zaměřené proti křesťanům budou marné, dokud bude lidem znít v uších Janovo svědectví. Hlas tohoto odvážného svědka musí být umlčen.

Jan byl předvolán do Říma k výslechu. Čím přesvědčivější bylo jeho svědectví, tím hlubší byla nenávist jeho protivníků. Císař Domicián se rozzuřil. Rozhodl se, že jeho hlas umlčí.

Jan byl vhozen do kotle s vařícím olejem; ale Bůh zachoval život svého věrného služebníka, stejně jako kdysi zachránil tři Židy v ohnivé peci. Když zazněla slova: „Tak zahynou všichni, kdo věří v toho podvodníka, Ježíše Krista Nazaretského,“ Jan prohlásil: „Můj Pán trpělivě snášel vše, co si satan a jeho andělé vymysleli, aby ho ponížili. Položil svůj život, aby zachránil svět. Je mi ctí, že smím pro něho trpět. Jsem slabý, hříšný člověk. Kristus byl svatý, nevinný a bezúhonný. Nedopustil se žádného hříchu a v jeho ústech nebyla nalezena lest…“ Po těch slovech Jana vytáhli z kotle.

Na císařův rozkaz byl poslán do vyhnanství na ostrov Patmos. Tam přijímal tento zestárlý apoštol od Boha poselství v mnohem větší míře než za celý svůj dosavadní život.

Všemohoucí Bože, prosíme, pomoz nám, abychom Ti byli věrní až do konce.

Ze spisů Ellen G. Whiteové vybrala Marcela Bieliková. Knihu Obraz lásky vydalo nakladatelství Advent-Orion.