Na čem závisí průměrná délka života? Doporučujete stravu založenou na obilovinách. Tak se stravují například Afričané, kteří se v průměru dožívají mnohem méně let než u nás. Jak je to možné? Měli by být přece zdravější…
Nemůžeme tedy srovnávat země s vysokým a nízkým výskytem infekčních nemocí a spojovat rozdíly v průměrné délce života se složením výživy. Chceme-li srovnávat vliv výživy na průměrnou délku života, potom musíme své posuzování omezit na země, v nichž již infekční nemoci nepůsobí smrt velkého počtu lidí. Zkoumáme-li vliv výživy na zdraví, tak musíme srovnávat výživu a výskyt civilizačních chorob.
Pak vidíme jasně, že všude ve světě, kde je vysoká spotřeba živočišných potravin, je i vysoký výskyt koronární nemoci srdeční (infarktu myokardu), rakoviny tlustého střeva, rakoviny prostaty. A všude, kde je spotřeba živočišných potravin nízká, je i nízká četnost těchto nemocí.
Chceme-li ovšem mluvit o průměrné délce života, tak potom v rámci hospodářsky vyspělých zemí nejvyšší průměrné délky dosahují v Japonsku a Hong-kongu, čili tam, kde je spotřeba živočišných potravin mnohem nižší než v Evropě a v Severní Americe. A obdobně vysokou průměrnou délku života mají vegetariáni (přesněji řečeno ti, kteří se vegetariánské stravě blíží) v Evropě a v Severní Americe.
Tam, kde - pro nedostatečnou úroveň hygieny a nedostatek moderní zdravotní péče -jsou časté infekční nemoci, tam je průměrná délka života velmi krátká. Takto postiženy jsou pouze země s velmi nízkou ekonomickou úrovní a ty proto do „soutěže“ o vysokou délku života nemohou vstoupit. V této kategorii zemí je růst příjmů téměř vždy doprovázen růstem úrovně hygieny a zdravotní péče a v důsledku toho i růstem průměrné délky života.
V zemích, kde infekční nemoci a jejich důsledky se již jen velmi málo podílí na celkové úmrtnosti (a mezi tyto země patří i ČR), se již růst příjmů v podstatě neprojevuje na růstu průměrné délky života. Proč je tomu tak?
Růst příjmů na jedné straně umožňuje zvýšit úroveň zdravotní péče. Srovnáme-li např. ČR s USA, tak zjistíme, že u jednotlivých typů rakoviny procento lidí na rakovinu umírajících je v ČR podstatně vyšší než v USA. Jinými slovy, dík moderní lékařské péči (chirurgické odstranění nádoru, ozařování, chemoterapie) je v USA zachráněno před již propuklou nemocí daleko více lidí než v ČR. Obdobně tomu, v USA je daleko více lidí zachraňováno před důsledky aterosklerózy pomocí vysoce kvalifikovaných a náročných operací srdce a cév. Snad nejvýraznější rozdíl byl v minulosti v případě selhání ledvin, kdy v určitém období v USA dík dialýze zachraňovali před smrtí neporovnatelně více postižených než v ČR. Tímto způsobem tedy vyšší ekonomická úroveň a následně lepší přístrojové vybavení a lepší úroveň zdravotní péče průměrnou délku života prodlužují.
Naproti tomu vyšší ekonomická úroveň dává lidem více prostředků k tomu, aby si své zdraví poškozovali drahou a nezdravou výživou. Vyšší příjmy totiž umožňují lidem jíst více živočišných potravin, hlavně více masa. Růst ekonomické úrovně tedy určitým způsobem život jak prodlužuje, tak zkracuje. Oba tyto vlivy se v průměru přibližně vzájemně vyrovnávají.
Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu