Pouto pro novorozeně

Bylo vědecky dokázáno, že se bez váhání vydá i za modrým míčkem, který se před ním kutálí. A už po týdnu míček následuje vždy, když se pohybuje v jeho blízkosti, jelikož jej považuje za svoji "matku".

Tyto zákonitosti se však netýkají jen života zvířat. Bylo prokázáno, že i lidské bytosti podléhají podobným procesům.

Pouto prvního kontaktu
Klaus a Kennell tvrdí, že v prvních třech hodinách po porodu je nutné zajistit více než 15 minut přímého fyzického kontaktu mezi matkou a novorozencem (může to však být i otec nebo jiná osoba), aby si dítě vytvořilo ke svým rodičům těsnou vazbu. Když tito vědci provedli srovnání mezi dětmi, které nebyly ve stanoveném limitu umístěny vedle svých matek, a těmi, kterým to bylo umožněno, zjistili, že ve věku tří měsíců děti z první skupiny plakaly daleko více a častěji než děti z druhé skupiny.

Zrakové a sluchové pouto
Bezprostředně po narození je dítě vybaveno dobrou zrakovou ostrostí, která mu umožňuje vyhledat blízký nebo i vzdálenější objekt. Novorozenec může otočit hlavičku a zrakem sledovat osobu, která je v pohybu, nebo dokáže do určité míry napodobit i výraz tváře - umí třeba vypláznout jazyk. Tato schopnost zrakového vnímání se však po několika hodinách vytrácí a dítě ji znovu získá v průběhu dalších týdnů.

Když maminka na děťátko mluví, její hlas se instinktivně dostává do vyšších poloh. Dítě reaguje a velmi rychle rozpozná matčin hlas - tak dojde k navázání sluchového pouta.

Projevy něžnosti - dotykové pouto
Dotyky, objetí, hlazení, držení za ruku či polibky jsou pro nás důležité v každé životní etapě. Zcela zásadní roli však hrají především v období po narození, kdy se utváří silné pouto mezi matkou a novorozencem.

Už v roce 1915 podal dr. Henry Chapin zprávu o deseti severoamerických sirotčincích, ve kterých umřeli prakticky všichni chovanci mladší dvou let. Tyto instituce neměly dostatek personálu a ošetřovatelé byli neustále přetíženi. Vývoj dětí bez přiměřeného vizuálního, sluchového a fyzického kontaktu byl opožděný a děti těžce nebo i smrtelně onemocněly. Dostatek jídla a hygienická péče nemohly vyplnit tento deficit.

Odborníci také doporučují, aby pro navázání těsnějšího fyzického pouta si i otec svlékl košili, když dítě bere do náruče. Toto dělá matka zcela instinktivně, když děťátko kojí.

V naší kultuře je důležitým projevem fyzického kontaktu polibek. Dítěti bychom proto něhu v podobě polibků a hlazení neměli odepírat (výjimkou jsou pochopitelně situace, kdy hrozí přenos infekčního onemocnění).

Úloha čichu
Nezanedbatelnou roli hraje také čich. Matka i otec mají svou nezaměnitelnou vůni, která rovněž napomáhá při utváření vazby k dítěti. Zkušená chůva dokáže dítě uklidnit tím, že vedle něj položí nějakou součást oděvu otce nebo matky. Důvěrně známá vůně zmírňuje úzkost a vyvolává pocit bezpečí.

Z toho, co jsme uvedli, vyplývá, jak důležité je první období vývoje dítěte pro vytvoření pevného pouta s rodiči. Existují jistě i další významná období, ale vše nasvědčuje tomu, že jsou to právě první roky života, které jsou skutečně klíčové pro naši schopnost navazovat a udržovat důvěrné vztahy i později v dospělosti.

Z knihy Nancy van Peltové "Umění komunikace". Vydalo nakladatelství Advent-Orion.