Tajemství rodinných vztahů

Stará biblická pravda říká: „Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.“ Tento výrok zazněl již při prvním sňatku v lidské historii a měl sloužit jako ochrana pro všechna pozdější manželství. Manželé opustí své rodiče a po zbytek svého života budou mít nejtěsnější vzájemné vazby mezi sebou – budou spolu tvořit jeden celek, budou jedním tělem. Svazek, který spojuje dospělého muže a dospělou ženu, je tedy mnohem silnější než svazek, který spojuje dítě s rodiči! Jestliže budete tento princip respektovat, ušetříte své manželství mnoha zbytečných konfliktů.

Věřící rodiče však někdy jako protiargument citují páté z deseti přikázání: „Cti svého otce a matku.“ Domnívají se, že dospělé děti (které už žijí v manželství) musí svým rodičům dovolit, aby jim mluvili do života. To však není pravda. Dospělé dítě má za své rodiče zodpovědnost, ale není jim zodpovědné.

S rodinou manžela či manželky se můžete dostat do konfliktu na více úrovních. Nejčastěji dojde ke střetům na úrovni nepřímých konfliktů. Do této kategorie zařazuji i případy, kdy rodinní příslušníci vašeho partnera nejsou v dané situaci přítomni fyzicky, ale jejich „duch“ je mezi vámi přítomen v jeho gestech, pohybech i v tónu jeho hlasu. Jde o situace typu: „Teď mluvíš přesně jako tvá matka!“

Musíte si uvědomit, že svou původní rodinu si s sebou berete i do manželství a že i vy sami jste zčásti jejím produktem. V jednom manželství nás tak mohou provázet „duchové“ dvou tří generací.

V životě mohou nastat i takové situace, kdy se do přímého osobního konfliktu s příslušníky partnerovy rodiny můžete dostat v otázkách hodnotového žebříčku, rodinných tradic, vkusu nebo jejich zájmů. Tyto situace vznikají nejčastěji mezi manželkou a tchyní. Dvě ženy bojují o lásku jednoho muže a muž stojí mezi nimi a neví, komu má zůstat věrný.

Gottman má k této otázce jednoznačný postoj: „Z tohoto dilematu vede jediná cesta ven – muž se musí postavit na stranu své manželky tváří v tvář své matce. Může to samozřejmě působit příliš drsně, ale … základním úkolem manželství je, aby se mezi mužem a jeho manželkou vytvořil pocit sounáležitosti vyjádřený slovem ‚my‘. Muž musí dát své matce najevo, že první místo v jeho životě zaujímá jeho manželka. Mužův nový domov je životním prostorem, který patří jemu a jeho manželce, ne jeho matce. On je v první řadě manželem a až v druhé řadě synem.

Zaujmout takový postoj není nic příjemného; matka se možná i urazí. Ale nakonec se pravděpodobně přizpůsobí skutečnosti, že pro jejího syna je ze všech vztahů nejdůležitější rodina, ve které je manželem. O osudu manželství rozhodne to, zda se manželovi podaří pevně dodržovat tento postoj, nebo ne. Tuto zásadu nesmí opustit, ani když mu budou vnucovány jiné postoje a hodnoty, a dokonce ani v případě, kdy jeho matka není schopna tuto novou skutečnost přijmout. Tím nechci říct, že by měl manžel shazovat hodnoty či názory svých rodičů, nebo se od nich naopak nechat ponižovat. Je však nezbytné, aby si s manželkou vytvořil vlastní rodinné zvyky, hodnoty a životní styl, a musí trvat na tom, aby je jeho matka i otec respektovali.

A ještě něco úzce souvisí se solidaritou s naším partnerem, resp. s tím, jak mu zajistíme první místo: to, že od rodičů nebudeme tolerovat žádné pohrdavé poznámky na jeho adresu.

David Mace to nevyjadřuje tak přímočaře, ale v podstatě říká totéž: „Je jedno zlaté pravidlo, které musí manželé dodržovat ve vztahu k původní rodině. Nikdy nedovolte rodinným příslušníkům nebo jiným lidem, aby o vašem manželství nebo o vašem partnerovi pronášeli kritické poznámky, není-li u toho přítomen on osobně, aby si je vyslechl! Vyjasněte si, že vždy ochotně přijmete návrhy na zlepšení manželství, ale tyto návrhy chcete vyslechnout jedině se svým partnerem, abyste se v případě potřeby mohli podle nich zařídit. Pokud mají rodinní příslušníci připomínky k vašemu chování v přítomnosti vás obou, vezměte je vážně. Jestliže je nepovažujete za reálné či opodstatněné, pak pečlivě a pozitivně zformulujte, proč jejich návrhy nepřijmete.“

I když takový rozhovor může být někdy nepříjemný, zkuste si (nejlépe ještě před svatbou) společně s rodiči sednout a promluvte si s nimi o budoucnosti vašeho vztahu. Vyložte karty na stůl a mluvte o svých očekáváních a případných obavách. Vaši rodiče mohou mít očekávání, která vám neřekli, ale pak se budou cítit dotčeni, když je nesplníte (např. že každé Vánoce strávíte u nich). Pro vaše rodiče je důležité, aby věděli, jak definujete své manželství ve vztahu k nim a jaké místo jim ve vašem partnerském životě určíte.

I přes všechny obtíže a konflikty mohou původní rodiny znamenat pro vaše manželství obrovský zdroj síly a podpory, proto se vyplatí vynaložit úsilí na to, abyste měli s rodiči pozitivní vztahy. Mají vás rádi a chtějí, aby se vám dařilo co nejlépe (jen vám to někdy trochu nešikovně dávají najevo). J

Z knihy Gábora Mihalce Než si řeknete ano. Vydala CASD.