Arktida v ohrožení

Odhaduje se, že po desetiletích postupného odtávání je dnes plocha trvalého ledu na severní polokouli celkem o 2 miliony km2 menší, než byla na konci 20. století. A brzy může přijít doba, kdy bude severní pól během léta zcela bez ledu.

Z článku také vyplývá, že čím více ledu během léta roztaje, tím pomaleji vzniká nový led v zimním období. Navíc se během jedné zimy tento nově vzniklý led nestihne dostatečně zpevnit, a tak příští léto taje ještě rychleji. Tento začarovaný kruh je s největší pravděpodobností příčinou toho, proč je plocha arktického ledu v Arktidě v posledních letech stále menší.

Dle autorů článku je zřejmé, že „tání arktického ledu v posledních letech je zapříčiněno změnou klimatu vlivem lidské činnosti" a že od 70. let minulého století došlo k takovému úbytku ledu, jaký nebyl pozorován za posledních 1 450 let.

Podle nové studie se Arktida v důsledku ohřívání jak atmosféry, tak oceánů dostává do pasti postupného oteplování. Postupně „eroduje zespodu a taje svrchu" takovou rychlostí, že podle vědců „je to, co se nyní děje, zcela ojedinělé... vstupujeme do světa, jaký nemá v minulosti obdoby".

Vědci se nedávno shodli na tom, že úroveň zalednění v Arktidě byla v letních měsících roku 2011 druhá nejnižší vůbec, a že „trend úbytku arktického ledu bude v důsledku rostoucího množství skleníkových plynů v atmosféře pokračovat". To může vést až k tomu, že severní pól bude během deseti let v létě zcela bez ledu. Místa, která jsou dnes bílá, budou za pár let modrá. Namísto ledu tam bude jen otevřené moře.

A jak se k tomuto důraznému varování staví vlády a průmysl? Zcela překvapivě je většina z nich přesvědčena, že jde o vývoj pozitivním směrem!

Společnost Shell se chystá příští léto rozjet své plány nových vrtů v Beaufortově a Čukotském moři a firma Cairn Energy se podle všeho bude i v roce 2012 po dvou neúspěšných letech dál snažit najít ropu u pobřeží Grónska. Ruský energetický gigant Gazprom začal s pracemi na druhé arktické plošině, aby mohl těžit vedle monstrózně vyhlížející vrtné plošiny Prirazlomnaja v Pečorském moři u pobřeží Sibiře. Na stejném místě se chystají těžit Exxon a Rosneft v rámci projektu, který má dle vyjádření Vladimira Putina hodnotu až půl bilionu dolarů.

A dokonce i tak uvážlivá země jako je Norsko vidí v úbytku arktického ledu potenciální zlatý důl. Nedávno se o industrializaci tohoto území jeho představitelé vyjádřili jako o „projektu jedné generace" a chystají se dát zelenou novým ropným vrtům na chráněném a neuvěřitelně krásném ostrově Jana Mayena.

Méně překvapivý je postoj britské vlády - vzhledem k tomu, že vždy všemožně podporovala průmyslové aktivity, tak není divu, že se angažuje i v této záležitosti. Lobuje za oslabení nových nařízení EU, která mají za cíl zajistit, aby ropné společnosti jako Cairn, BP a Shell musely v tak křehkých oblastech, jakou Arktida bezpochyby je, dodržovat přísné provozní normy.

Z materiálů Greenpeace, autor článku Ben Ayliff