Bible – překvapující vědecká fakta
Není pravdou, že věda vyvrací existenci Boha, protože tak nemůže učinit – tvrdí dr. Robert W. Cargill, který přednáší chemii na skotské univerzitě Abertay Dundee. Dodává, že se jedná spíše o to, že mnozí vědci nechtějí uznat existenci Boha, před kterým by se museli zodpovídat.
Stále více badatelů potvrzuje, že věda nepodkopává víru v Bibli ani její integritu. Patří k nim i dr. Farid Abou-Rahme, autor knížky „I řekl Bůh… Věda potvrzuje autoritu Bible.“ Ve své práci se snaží čelit tradičnímu obrazu arogantního vědce, který pohrdá Písmem svatým a dává výzvu skeptickým kolegům. Poukazuje na to, že před tisíci lety v mnoha oborech, aniž by něco věděli o vědeckých faktech, „z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha“.
Je tedy možné tváří v tvář moderní vědecké pravdě ignorovat starodávnou Bibli jako zjevení Stvořitele všech věcí?
Fyzika
„Nad nicotou zavěsil zemi.“ – Autorem těchto slov je Jób, starověký patriarcha, který konstatoval tuto překvapivou vědeckou pravdu před 3,5 tisíci lety. Toto je ale přece fyzika 20. století! Ještě na začátku minulého století vědci věřili, že vesmírný prostor je vyplněn látkou zvanou éter, která měla pomáhat udržovat naši planetu v její poloze.
„Ten, který sídlí nad obzorem země.“ – Prorok Izajáš napsal tato slova zhruba 700 let před narozením Krista. Stejnou skutečnost zaznamenal prorok Jeremiáš, který napsal, že Stvořitel „utvrdil okršlek světa moudrostí svou.“ Slovo okršlek znamená v originálním jazyce sférický, kulový. Přesto až do času Magalhaese lidé věřili, že Země je placatá. Věda uznala tento fakt teprve v 16. století, když slavný mořeplavec obeplul zeměkouli a potvrdil to, co Písmo svaté hlásalo již dva tisíce let.
„Kdo bude v onen den [v den druhého Kristova příchodu] na střeše, ale věci bude mít v domě, ať nesestupuje (…). Pravím vám: Té noci budou dva na jednom loži, jeden bude přijat, a druhý zanechán.“
Sám Stvořitel, když předpovídal svůj příchod – moment, kdy se Kristus vrátí na zem jako Pán pánů a Král králů – nemohl přece opomenout fakt, že Země je kulatá a tak na jedné straně glóbu bude noc, kdežto na druhé – den.
Atomová fyzika
„Pánův den přijde jako zloděj v noci. V něm nebesa s rachotem pominou, prvky se žárem uvolní a země a její činy budou spáleny.“
Kdo řekl Petrovi, rybáři, že atom může být zničen, což způsobuje velký hluk, příšerné vedro a strašlivou spoušť – ptá se Abou-Rahme a vysvětluje, že přesně stejné detaily obsahují popisy výbuchu atomové bomby v Hirošimě a různých nukleárních pokusů. Je zajímavé, že slovo přeložené v jiných překladech jako „roztaví se“ znamená přesně „osvobodí se, uvolní se“. Toto naznačuje, jak uvádí Abu-Rahme, že chemické prvky budou spálené z důvodu uvolnění intranukleárních sil, které spojují protony a neutrony v atomovém jádru.
V souladu s biblickým popisem Kristus „nese všecko svým mocným slovem“ a „všechno v něm spočívá“ (doslova „drží pohromadě“). Bůh drží pohromadě atomy a celý vesmír, ale nastane den, zvaný v Bibli Dnem Páně, kdy v atomu dojde k uvolnění intranukleárních sil, následkem čehož se uvolní nesmírné množství energie a dojde ke katastrofě, kterou ve svém listu popsal apoštol Petr.
Teoretická fyzika a kosmologie
„Slunce se zatmí, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebeské se zachvějí.“ „Nebeské hvězdy a souhvězdí se nezatřpytí svým světlem.“
Biblický popis konce světa je téměř totožný s vědeckou vizí, jelikož pro fyziky a kosmology je jisté, že vesmír jednou skončí.
Autorem následující apokalyptické vize smrti vesmíru je prof. Michio Kaku, autor knihy Hyperprostor. Vědecká odysea paralelními vesmíry, zakřiveným prostorem a desátým rozměrem: „Hvězdy se začnou propadat, dojde k drastickému nárůstu teploty, až se celá materie a energie vesmíru zkondenzuje do obří ohnivé koule, která zničí náš svět. Veškeré formy života zahynou.“
Již nežijící fyzik Columbia University, Gerald Feinberg, je autorem hypotézy, že inteligentní život použije jiné rozměry, aby unikl z propadu vesmíru. Na poslední chvíli „se inteligentní formy života přesunou tunelem do vícerozměrného prostoru nebo do paralelních světů a tak uniknou smrti,“ při čemž budou pozorovat, jak se jejich svět bude propadat do ohnivé katastrofy. Dojde ke stvoření „dalšího vesmíru – jejich nového domova.“ Feinbergova vize, která má své příznivce mezi předními teoretickými fyziky, je nápadně podobná vizi apoštola Jana popsané jednoduchým způsobem v Knize Zjevení: „A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo.“
Astronomie
„Jak je nesčíslný nebeský zástup.“ – Je možné spočítat hvězdy? Mnozí se o to pokoušeli. Ptolemaios jich napočítal 1056, Kepler 1005, a Tycho de Brahe pouze 777… Dnes víme, že se pouze v naší galaxii nachází asi sto miliard hvězd a pravděpodobně existuje sto miliard dalších galaxií! I když, kdo ví… Je vůbec možné je spočítat? Pouze Stvořitel „určuje počet hvězd, každou vyvolává jménem. Velký je náš Pán, je velmi mocný, jeho myšlení obsáhnout nelze.“
Tentýž Bůh, který „učinil hvězdy“, „uzdravuje ty, kdo jsou zkrušeni v srdci, jejich rány obvazuje.“ Tentýž, který „nad nicotou zavěsil zemi,“ souhlasil s tím, aby byl pověšen na kříži a tak zachránil můj i tvůj život. Není to víra, co je tunelem vedoucím do hyperprostoru paralelních vesmírů – do nového nebe a nové země?
Hydrologie a meteorologie
„Všechny řeky spějí do moře, a moře se nepřeplní; do místa, z něhož vytékají.“ – Toto pravidlo uzavřeného koloběhu vody bylo objeveno v 17. století. Předtím tato idea nebyla přijatá, přestože o 2,6 tisíce let dříve se o koloběhu vody zmínil král Šalomoun. Stejná zásada byla popsána v ještě starší knize Jób: „On přitahuje vodní kapky, padají jako déšť a v jeho záplavu se mění, když se z mračen valí proudy a hojně skrápějí člověka.“ Tyto dva biblické verše popisují fáze koloběhu vody: vypařování, kondenzaci, srážky, což souhlasí se současným chápáním tohoto vědeckého oboru.
„Vítr spěje k jihu, stáčí se k severu, točí se, točí, spěje dál, až se zas oklikou vrátí.“ – I když je meteorologie moderním akademickým předmětem, mudrc Šalomoun položil její základy již před třemi tisíci lety. V jednom verši popsal tři jevy, týkající se větru, které byly objeveny teprve v moderní době. V 17. století Hardley objevil, že vítr cirkuluje mezi rovníkem a dvěma póly. Jeho točení poukazuje na existenci Coriolisovy síly, která byla objevená v 19. století. Nejpozději byla objevena cirkulace vzduchu.
Hydraulické síly
„Udělej si archu z goferového dřeva (…). A uděláš ji takto: Délka archy bude tři sta loket, šířka padesát loket a výška třicet loket.“ – Rozměry archy, které Bůh předal Noemovi a které jsou zapsány v Knize Genesis, jsou mocnou ukázkou vědecké závažnosti Bible.
„Během pokusu, který byl proveden v jedné z nejmodernějších laboratoří světa – píše Abou-Rahme – byly modely dvanácti nejslavnějších lodí, včetně Noemovy archy, umístěny v obří nádrži a vystaveny simulovanému působení přílivových a odlivových vln a proudů napodobujících podmínky při největších mořských bouřích. Před ukončením pokusu došlo k převrácení všech modelů s výjimkou jednoho. Zjistilo se, že Noemova archa naplánovaná Bohem a postavená před zhruba čtyřmi tisíci lety byla lepší než nejmodernější konstrukce vytvořené lidmi, kteří tvrdí, že Boha nepotřebují!“
Dr. Henry Morfia, vodohospodářský expert z jedné z nejlepších amerických univerzit, dospěl po důkladné analýze rozměrů archy k závěru, že Noemova loď se nemohla převrátit vzhůru dnem. Vztlaková síla, která směřovala k narovnání archy, působila vždy více než tíhová síla, která by ji mohla převrátit. Poměr délky k šířce 6:1 ji chránil před tím, aby ustoupila síle vln a umožňoval jí vzdorovat působení vodních vírů. Poměry, které Bůh předal Noemovi, byly nejlepší z hlediska stability a odolnosti vůči podélnému a bočnímu kolísání. Archa nebyla přece navržená za účelem dosažení co největší rychlosti, ale aby přečkala potopu, a Noe chtěl zůstat co nejblíže země, kterou znal.
Molekulární biologie
„Tobě vzdávám chválu za činy, jež budí bázeň: podivuhodně jsem utvořen.“
Vývoj molekulární biologie ukázal velikost našeho Projektanta a nebývalé schopnosti našeho organismu. Vědci se domnívali, že jednoduchá buňka je skutečně jednoduchá do doby, než moderní výzkumy objevily molekuly DNA, tvořící pouze část buňky. Produktivita molekuly DNA jako nosiče informací je srovnatelná s čipem počítačové paměti.
Pokud bychom informace z knihoven celého světa shromáždili na čipech, uložených jeden na druhém, dosáhly by dále než je vzdálenost Měsíce od Země. Pokud bychom ale shromáždili stejné informace při použití molekuly DNA, vystačili bychom si s jedním procentem velikosti špendlíkové hlavičky! DNA je 45 bilionů krát produktivnější než elektronické přístroje nejnovější generace.
Dr. Michael Denon, autorita v oboru molekulární biologie, sice není kreacionista, ale nazývá teorii chemické evoluce života „urážkou rozumu.“ V závěru své knihy s názvem „Evolution: A theory in Crisis“ (Krize evoluční teorie) pokládá rétorickou otázku: „Je to skutečně věrohodné, že náhodné procesy vytvořily realitu, jejíž nejmenší prvek – funkční protein či gen – je postavený způsobem převyšujícím naše vlastní možnosti tvoření, realitu, která je sama o sobě protikladem náhody, která ve všech ohledech převyšuje vše, co vytvořil člověk?“
Chemie
„I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života.“
Teprve koncem 18. století byly vyvinuty vědecké techniky analýzy chemických sloučenin. Chemická analýza složení lidského těla a prachu z povrchu země ukazuje, že se v obou případech vyskytují stejné prvky: vápník, fosfor, draslík, sodík, hořčík, železo, kyslík, chlór, uhlík, vodík, dusík, síra.
Tisíce let před objevením chemických prvků v půdě a v lidském těle autor Knihy Genesis, inspirovaný Duchem svatým, popsal proces vzniku lidského života a jeho opak – smrt. „Prach jsi a v prach se navrátíš.“ Bůh stvořil dokonce v přírodě malé „hrobníky“ – mikroorganismy, jejichž úkolem je rozkládání těla tak, aby se prach navrátil do země: „A prach se vrátí do země, kde byl, a duch se vrátí k Bohu, který jej dal.“ Jméno prvního člověka, Adam, znamená doslovně půda (hebrejsky adamah).
Bůh ve své veliké milosti „pamatuje, že jsme prach.“ Proto „Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.“ Kristus vzal na sebe náš život a naši smrt, abychom mohli čerpat z Jeho nesmrtelnosti – „aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem.“
Medicína a hygiena
„Jestliže opravdu budeš poslouchat Hospodina, svého Boha (…), nepostihnu tě žádnou nemocí, kterou jsem postihl Egypt. Neboť já jsem Hospodin, já tě uzdravuji.“
Medicína 21. století potvrzuje legitimnost zdravotních zákonů, které Bůh dal svému lidu prostřednictvím Mojžíše. Rozdělení zvířat na čistá a nečistá (která lze konzumovat a jež jsou zakázaná) nachází dnes vědecké opodstatnění, podobně jako zákaz dotýkat se zdechliny, krve či výkalů – je obecně známé, že tímto způsobem je možné se jednoduše nakazit a přenášet mikroorganismy. Bůh vysvětlil Mojžíšovi již před 3,5 tisíci lety pravidlo karantény, které donedávna ještě nebylo známé. Díky dodržování těchto pravidel měl Izrael pod kontrolou nakažlivé nemoci, které se šířily mezi ostatními národy.
Epidemii malomocenství, která postihla středověkou Evropu a vůči které byli tehdejší lékaři bezmocní, zastavila teprve církev, která použila biblické pravidlo držení nemocných v izolaci.
Pravidla bakteriologie se odrážejí v zákonech týkajících se pitné a odpadní vody – Bůh zakázal Izraelcům pít vodu z malých stojatých rybníků a vodu kontaminovanou kontaktem se zvířaty či masem. Příkaz zbavit se biologicky znečištěného odpadu jeho zahrabáním a pravidla týkající se osobní hygieny předstihly praxi v civilizovaných zemích ještě v 19. století!
Hematologie
„V krvi je život těla.“ – Po celá staletí se vědci snažili určit orgán, který je nositelem života. Na tomto seznamu krev nebyla. Teprve v 17. století Harvey dokázal, že krev cirkuluje a prostřednictvím žil a tepen se dostává do všech částí těla.
Celkem nedávno hematologové a imunologové potvrdili, že krev je výjimečným systémem udržujícím život. To, co bylo zapsáno před tisíci lety, se ukázalo správným vědeckým tvrzením. V případě přerušení přívodu krve k nějakému orgánu (nebo skupině buněk) dochází ke smrti tohoto orgánu (nebo buněk). Udržení všech buněk, včetně mozkových, při životě závisí na dodávkách krve. Dnes již víme, že jim krev dodává látky nezbytné k životu a odstraňuje toxické produkty metabolismu. Pokud krev buňky neočistí, zanedlouho zemřou.
Hematologie nám pomáhá pochopit i překvapivou biblickou pravdu: „Krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.“
Toto není básnický jazyk – píše Abou-Rahmed – toto je duchovní skutečnost popisující dynamický proces duchovní výměny, která se podobá výměně fyzické!“ Ježíš provedl na kříži určitou transfuzi: „umyl (očistil) nás od hříchů (toxických látek) našich krví svou.“
Z polského časopisu Znaki czasu.