Brambory, při zánětu střev i na opary
Ten chemik se léta zabývá výživou, takže ví, co jíst a co ne. Jenže je taky milující otec, a když byl s dcerami na výletě v horách, kde nebyl moc výběr, jedna z dcer se rozhodla pro hranolky. Marně jí to vymlouval. Nakonec v zájmu klidu povolil. Dcera si docela pochutnala, jenže pak dostala přímo záchvat. Ne že by v bramborových hranolcích byly chemikálie, to se nedá říci, natož napsat. Taky je mi život milý… Ovšem – už jste někdy zkoušeli mrazit syrovou bramboru a pak ji rozmrazili? Jaká byla? Nic moc, že… A tak se brambory koupou v «zkrášlovací» lázni, asi jako vy, když si dáte přísadu do koupele. Vodu z vany vypustíte a jste to pořád vy. Brambora je taky brambora – jenže ta «koupel» ji přece jen může malinko ovlivnit. Citlivý jedinec – a děti bývají citlivé – může mít na zbytky té lázně alergii. A tak jsem pro, abyste si brambory dali, ale proč si neudělat zdravější variantu – blíž přírodě a šetřící i peněženku?
Když brambory připravíte čerstvé, ne mražené, není to zas o tolik pracnější. A když je rozprostřete na pekáč a jen pokropíte olejem a osolíte, hranolky budou také dobré a nebudou tolik nasáklé v tuku. Pak bych měla pro vás recept na americké brambory. Povím vám, jak je dělal šéfkuchař Roman Uhrin, když vařil pro účastníky konference o výživě (tedy pro dietology, lékaře a hygieniky) v lázeňském domě v Teplicích: Brambory z farmy v Nenačovicích (tedy v biokvalitě) po důkladném omytí rozkrájel na osminky (vypadaly krásně – tyhle žlutomasé brambůrky měly červenou slupku), pak je posypal speciální směsí z přípravku würzl (v něm je hlavně ekologicky pěstovaná sušená zelenina – petržel, mrkev, pórek, pastinák, celer, cibule, droždí a koření), z kmínu a soli, všechno promíchal a pokapal olejem, tak aby každá brambora byla pěkně obalená. No a pak se brambory upekly. Těsně před podáním je posypal lahůdkovým droždím tebi. K bramborám se podávala kešu omáčka, na ozdobu trocha oranžové dušené mrkvičky a zeleného hrášku a místo masa karbanátek z vloček a slunečnic. Účastníci si libovali, jen se chodili ptát, zda v tom karbanátku skutečně není maso a v té omáčce opravdu není sýr nebo mléko. Že tam je mléko, když je tak dobrá? Ptali se. Nebylo. Ty brambory byly taky moc dobré – i kdyby snad byly bez omáčky, taky by se snědly.
Pro úplnost bych měla dodat, že makrobiotika bramborám moc nefandí. Já jsem jim též moc nefandila, pokud jsem dostávala ve školních jídelnách rozbředlé, vylouhované, veškerých kladů zbavené «cosi».
Brambory na loupačku či v páře či ve výše zmíněných receptech – to je něco úplně jiného. Mimochodem, přemýšlela jsem, proč mi intuice vždycky velela, že pokud brambory, tak nejlépe na loupačku. Asi že se něco vylouhuje… Po letech ke mně dorazila ta správná informace. MUDr. Igor Bukovský, vědec, odborník v oblasti výživy, říká: „Když brambory nejprve nakrájíte a potom vaříte – a to ještě ve slané vodě – draslík z nich se vyplaví a do brambor se dostává sodík. To obrátí původně příznivý poměr draslíku a sodíku…“ No a to má pak vliv na krevní tlak.
Nemocní lidé by si ale asi opravdu měli odpustit i ty lepší úpravy, protože některé látky se rády ukládají do kloubů – přece jen brambor je lilkovitá rostlina. Kmín ale taky leccos umí coby protilátka. Nu a syrová brambora – pochopitelně v biokvalitě a v malém množství – dokáže i léčit. Jednak je součástí Breussovy kúry, jednak pomáhá při zánětu střev. Osoba mně blízká měla při bolestech ve střevech obavy z nějaké vážné choroby. Emil Václav Havelka doporučil úplný půst, jen místo jídla pouhou lžičku šťávy ze syrové brambory. Zabralo to do tří dnů. Byl to jen zánět sliznice a ta brambora kupodivu pomohla.
Plátek syrové brambory zkuste přiložit na opary. Příroda je mocná čarodějka a někdy k tomu čarování využívá i brambory.
Z knihy Hanky Synkové Všechno je dobré. Vydalo nakladatelství Triton.