Český Jamie Oliver do školní jídelny nechodí

Jamie Oliver už v roce 2005 vyzval britskou vládu, aby financovala změny v jídelníčku školních dětí. Tehdejší premiér Tony Blair na lepší jídlo do škol vyčlenil 280 miliónů liber, byly zavedeny nové nutriční standardy, zakázán prodej nezdravého jídla ve školních budovách a efekt se brzy dostavil. Po pěti letech průzkum jednoznačně konstatoval, že nárůst dětské obezity se výrazně zpomalil a studie univerzit v Oxfordu a Essexu navíc prokázala, že děti, které jedly kvalitní školní oběd, se při vyučování lépe soustředily, podávaly lepší výkony zejména v matematice a také se mnohem lépe chovaly. Zároveň klesl o celých 14 procent počet dětských absencí kvůli nevolnosti.

„Nejde ale jen o to, dát dětem dobré jídlo. Musejí se také dozvědět, jak se takové dobré jídlo dělá. To jim pak umožní vybrat si to lepší i v budoucnu," píše Jamie Oliver na svých webových stránkách. Proto nyní doporučuje, aby se děti o jídle učily mnohem více, než je tomu dosud.

Hodně dětí, se kterými jsem pracoval ve školách, toho umí říci opravdu mnoho o drogách nebo alkoholu, ale nepoznají běžnou zeleninu, nevědí, kde a jak roste a co se z ní vaří. Je to proto, že se o jídle dostatečně neučí. Pokud nevědí, co to je, pak je těžké je přimět, aby to jedly," uvádí Oliver. Britské vládě proto navrhl pro všechny děti od čtyř do jedenácti let minimálně 24 lekcí vaření.

„Vaření je životní dovednost a všechny děti by při opouštění školy měly být schopné připravit základní sezónní výživná jídla. Když dáme dětem šanci dotknout se, přičichnout, připravit a ochutnat jídlo prostřednictvím praktických lekcí vaření, povzbudíme v nich pozitivní vztah k jídlu a zvýšíme jejich ochotu zkoušet nová jídla," dodává slavný kuchař.

Lilek? Co to je?

A jaká je situace u nás? Průzkumy dětských stravovacích zvyklostí, které na českých školách probíhají pravidelně v rámci projektu Obezita není náhoda, hovoří jasně: většina dětí nesnídá a stravuje se nepravidelně. K obědu si děti téměř nikdy nedávají polévku, luštěniny a ryby prakticky neznají a nechtějí ani čistě zeleninová jídla. Když se ale lékařka či lékař při besedě s dětmi zeptají, kdo měl včera nebo předevčírem hranolky, uvidí les rukou.

Výuka vaření ze zdravých surovin by mohla být přínosem, protože řada českých dětí vůbec nezná některé druhy zeleniny, jelikož je nedostanou ani doma, ani ve škole. Přitom se z nich dá jednoduše připravit skvělé jídlo. Pokud by se to naučily, určitě by vlastnoručně připravené jídlo chtěly i jíst a snad by k tomu přiměly i další členy rodiny.

Záležitosti týkající se zdravé výživy jsou součástí výuky na školách už dnes. Téma zdravé výživy je podle Jarmily Bartákové z Ministerstva školství integrováno především do vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví na druhém stupni základních škol. Zde by si dítě mělo za pomoci učitele uvědomit souvislost složení stravy a způsobu stravování s rozvojem civilizačních nemocí. Na prvním stupni je výživa součástí vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, kde by se děti měly dozvědět informace o zdravé výživě, pitném režimu a pohybu.

To vše je ale pouhá teorie. Jak se děti ve školách dostanou k praxi? „Vaření a příprava pokrmů je součástí vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, a to na obou stupních základní školy," vysvětluje Jarmila Bartáková. Problém je v tom, že příprava pokrmů jako taková není povinnou náplní této vzdělávací oblasti, takže záleží na škole, zda vaření dětem nabídne, či ne.

Ministerstvo školství u nás nejen nenařizuje rozsah výuky vaření, ale neovlivňuje ani to, která jídla se děti učí vařit. „Žádné takové doporučení neexistuje, záleží na učiteli, které pokrmy vybere," uvádí Bartáková.

Zdravé vaření moc nefrčí

V základní škole bratří Čapků v Úpici - Lánech se podle zdejší metodičky prevence a třídní učitelky 8.A Ivety Jiříčkové snaží proti dětské obezitě bojovat několika způsoby. Předně ve škole nemají žádný automat na nezdravé pochutiny a sladké limonády, ve školním bufetu škola úmyslně zakázala prodej chipsů a podobných potravin. Prodej mléčných výrobků byl pro malý zájem mezi dětmi zrušen.

Úpická základka se zapojila do projektu Ovoce do škol, v němž děti z prvního stupně každý týden dostávají nějakou zeleninu nebo ovoce. Škola také každý rok pořádá Den zdraví, při němž dětem studenti hotelové školy míchají zdravé nápoje a připravují zeleninové saláty. Každým rokem jezdí do školy také lektoři a lektorky programu Obezita není náhoda, v němž s podporou Všeobecné zdravotní pojišťovny besedují s dětmi o tom, jak vzniká obezita a jak se jí účinně bránit.

A jak je to na zdejší škole s výukou vaření? „Vaření je součástí skupiny sedmi volitelných předmětů, ze kterých si volí žáci sedmých až devátých tříd předmět podle své zájmové orientace, schopností a dovedností. Letos si vaření zvolilo celkem třináct žáků, z toho dva chlapci. Výuka probíhá v nově zbudované kuchyňce, vaříme dvě hodiny jednou za čtrnáct dní," popisuje učitelka Iveta Votočková.

Vybrat, co se bude v rámci výuky vařit, podle ní není vůbec jednoduché, protože každý žák má jiné stravovací návyky a chutě. „Vzhledem k tomu, že si hradí nákup surovin, snažíme se, abychom jim vyšli vstříc a trefili se do jejich chuti, proto se vždy společně dohodneme, co budeme příště vařit. I tak se ale stane, že někteří si uvařené jídlo odnášejí domů, protože jim nechutná. Jinak pravidelně střídáme moučník a hotové jídlo. Snažíme se zařazovat prvky zdravé výživy, jako jsou saláty či luštěniny, ale ne vždy se nám to podaří," říká Iveta Votočková.

Zavedení více povinných hodin vaření by podle ní bylo problematické proto, že se vaření zařazuje na poslední hodiny výuky, většinou do odpoledního vyučování, které ale už žáci v Úpici mají nyní třikrát týdně.

Škola v Úpici je jednou ze čtyř škol, kterým Ministerstvo školství nechalo otestovat nový výukový program Výživa ve Výchově ke zdraví, jenž je zdarma ke stažení na www.bezpecnostpotravin.cz. Jaké byly zkušenosti? „Učivo v této učebnici je obsahově velmi náročné, navíc časová dotace pro Výchovu ke zdraví je jedna hodina týdně. Jako užitečnější a vhodnější forma, jak žákům přiblížit tuto problematiku, se nám jeví besedy," dodává Iveta Votočková.

Český Jamie do školní jídelny nechodí

Sedmnáctiletý student česko-španělského gymnázia Martin Škoda, který nedávno vydal svoji kuchařku s názvem Škoda nevařit a je považován za „českého Jamieho Olivera", do školní jídelny nechodí. „Do školní jídelny jsem přestal chodit asi před třemi roky, kdy jsem pochopil, že se mnohem kvalitněji a zdravěji můžu najíst doma. V podstatě ta jídla pokaždé úplně špatně nechutnala, ale zarážely mě jejich kombinace a dohánění různých norem, takže jsme k obědu dostali třeba těstoviny a brambory," říká Martin.

Považuje české školní jídlo za zdravé? „Nemyslím si, že bychom na tom byli extrémně špatně, ani že by se ve škole měla podávat pouze zdravá jídla, ale je potřeba najít nějaký kompromis a k tomu máme stále daleko."

Martin vaří už osm let, ve škole se ale tomuto umění nenaučil. „Sám jsem za celý život absolvoval asi jen dvě hodiny vaření ve škole, a bylo to opravdu na špatné úrovni. Bohužel mám pocit, že se to zatím moc nezměnilo, protože hodiny vedou běžní učitelé a lidé z oboru, takže se tam smaží hranolky a sýr. Přitom jednoduchých a zdravých jídel existuje spousta, ale je potřeba, aby jídlo, které děti budou vařit, nebylo nudné, jako třeba dušená mrkev s vařenými brambory, ale aby je to bavilo. Já bych zkusil udělat těstoviny s rajčatovou omáčkou a dobrým sýrem, nějaký salát a třeba i nějakou domácí limonádu," navrhuje.

A co by řekl na povinné lekce vaření ve školách? „Je to dobrý nápad, jelikož jídlo je základ našeho života, bez něhož nemůžeme přežít, a tak je potřeba o něm i něco vědět. A mnohem snazší je učit nové věci právě děti, které jsou na rozdíl od dospělých ovlivnitelné. Jídlo je podle mě důležité i ve zdánlivě nesouvisejících věcech, jako v práci a škole nebo pro celkovou životní pohodu. S Jamiem proto naprosto souhlasím a držím mu v jeho projektu palce," dodává Martin.

Přetištěno ze serveru www.novinky.cz.