Chov zvířat a globální oteplování
V roce 2005 konstatoval Al Gore v jedné ze svých přednášek, že „dvě tisícovky vědců ze 100 zemí sepsaly společně stanovisko, ve kterém se můžeme dočíst, že pokud něco neuděláme s faktory, které přispívají ke globálnímu oteplování, budeme svědky strašných katastrof“. K tezi prezentované Gorem se přiklánějí mnozí vědci, kteří teorii globálního oteplování považují za fakt a zároveň za skutečnost, které – jak napovídá Al Gore – je potřeba co nejrychleji zabránit.
V důsledku aktivit některých politiků, řady vědců a dalších osob byla (v USA) podniknuta určitá opatření za účelem snížení destruktivního vlivu člověka na naši planetu. Tamní vláda např. zavedla daňové úlevy pro osoby a firmy, které provedou rekonstrukci domů a budov a namontují okna nebo izolaci za účelem snížení tepelných ztrát. Arnold Schwarzenegger, bývalý guvernér Kalifornie, přišel v roce 2006 s programem obsahujícím seznam záměrů, jejichž cílem bylo snížení emise oxidu uhličitého. Soukromé osoby z různých zemí světa, od známých herců a zpěváků až po obyčejné lidi, učinily různé kroky, směřující ke snížení emisí plynů způsobujících globální oteplování – např. výměnou žárovek, ledniček či oken anebo zakoupením úsporných aut.
Výše uvedené kroky jistě přispějí ke zlepšení vlivu člověka na globální oteplování. Ve spektru aktivit vlád, aktivistů a jiných skupin byl však téměř zcela opomenut jeden velmi důležitý aspekt globálního oteplování. Konzumace masa totiž nepřispívá pouze k chronickým onemocněním, ale také ke znečištění životního prostředí – a tím velmi významně i ke globálnímu oteplování.
Trpí vaše kráva nadýmáním?
Teorie globálního oteplování říká, že od začátku průmyslové revoluce došlo ke zvýšení množství plynů, jako jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný, v ovzduší, následkem čehož se podle odhadů zvýšila průměrná teplota ovzduší od začátku roku 1800 o 0,6 stupně Celsia. Vědci odhadují, že se do roku 2100 průměrná teplota vzduchu zvýší o 1,4 až 5,8 stupně Celsia. Vědci prognózují, že změna teploty vzduchu způsobí na Zemi dramatické změny. K předvídaným jevům patří mj. změny množství srážek a také četnost a intenzita katastrof různého druhu, způsobených změnou počasí, jako jsou bouře, hurikány, období sucha či povodně. K jiným následkům globálního oteplování bude patřit stoupání hladiny moří a oceánů. Odhaduje se, že hladina moří se zvedne až o 88 cm. Stoupání hladiny moří a oceánů znamená, že některé ostrovy budou celkově zaplavené, a na jiných místech se mořské pobřeží posune do vnitrozemí, což způsobí zaplavení mnoha pozemků. Jiným aspektem zvýšení teploty na Zemi je její vliv na výrobu potravin. Podle odhadů redukuje nárůst teploty celkové množství vyráběných potravin, zejména v tropických a subtropických zemích. To povede ke zvýšení cen potravin a v důsledku ke zvětšení oblastí s výskytem hladu v některých regionech světa. Příznaky globálního oteplování můžeme pozorovat již dnes v mnohých oblastech světa.
K základním plynům souvisejícím s globálním oteplováním patří oxid uhličitý (CO2) a oxid dusný (N2O). Nejvíce je do ovzduší emitováno oxidu uhličitého. Přestože emise metanu nejsou stejně velké jako emise oxidu uhličitého, metan je z hlediska vlivu na oteplování ovzduší přibližně jedenadvacetkrát efektivnější než oxid uhličitý. Z tohoto důvodu je metan v procesu globálního oteplování považován za druhý nejdůležitější plyn. Podle výpočtů je současná koncentrace metanu v atmosféře přibližně 150krát vyšší než před začátkem průmyslové revoluce. Více než polovina metanu v ovzduší souvisí s působením člověka. Koncentrace oxidu dusného je v atmosféře velmi malá, ale tento plyn má ve srovnání s oxidem uhličitým téměř 300krát větší vliv na oteplování ovzduší.
Živočišná výroba se vyvíjí rychleji než jakákoliv jiná oblast zemědělství. Problém spočívá zejména v množství a způsobu chovu zvířat v bohatých státech Severní Ameriky a Evropy i v některých rozvojových zemích, jako je např. Čína, Indie, Brazílie či Argentina. Živočišná výroba je jedním z nejzávažnějších faktorů přispívajících k emisi plynů způsobujících oteplování klimatu.
Metan je vedlejším produktem toho, že zvířata tráví velké množství vlákniny. Podle organizace FAO se následkem fermentace vlákniny ve zvířecích střevech do ovzduší dostane přibližně 86 milionů tun metanu ročně. Kromě vytváření plynů ve střevech přispívají k emisím metanu velkou měrou i zvířecí výkaly (cca 18 milionů tun ročně). Další látkou je amoniak (zdrojem cca 64 procent amoniaku vytvářeného v souvislosti s lidskou aktivitou je chov vepřů).
Podle dokumentu vydaného FAO má živočišná výroba na svědomí 18 procent tvorby plynů souvisejících s globálním oteplováním – což představuje větší množství, než jsou např. emise související s dopravou. Živočišná výroba je zodpovědná za 9 procent emisí oxidu uhličitého (vyráběného člověkem), za 37 procent emisí metanu a za 65 procent výroby oxidu dusného. Metan a oxid dusný jsou plyny, které vykazují silný vliv na teplotu vzduchu. Amoniak a oxid siřičitý, jež jsou v důsledku chovu zvířat také emitovány ve velkém množství, tvoří jeden z faktorů odpovědných za tzv. kyselé deště.
Pastviny a pole místo lesů a džunglí…
Celosvětová konzumace masa s sebou nese ještě další faktor, který vede ke globálnímu oteplování. Za účelem zajištění krmiva pro zvířata, která jsou zabíjena na maso pro lidi, se dnes přibližně 30 procent povrchu Země užívá k výrobě pícnin (krmiv pro zvířata), tj. pšenice, kukuřice, sóji či dalších plodin. Poptávka po mase celosvětově roste a tak se nová pole získávají kácením lesů a džunglí.
Například v Jižní Americe bylo již podle odhadů pokáceno přibližně 70 procent lesů v povodí Amazonky – na těchto pozemcích vznikly pastviny a pole potřebné k chovu hospodářských zvířat a pro výrobu obilnin a dalších rostlin určených za krmivo pro tato zvířata. Díky této transformaci se v letech 1980 až 2004 celosvětová produkce obilnin zvýšila o 43 procent.
Vědci předpokládají, že hektar lesa je schopen během roku absorbovat přibližně 1,3 tuny oxidu uhličitého. Proto přeměna lesů a džunglí na pastviny či pole snižuje schopnost planety redukovat v atmosféře množství plynů, způsobujících globální oteplování.
Hospodářská zvířata chovaná v oblastech, kde dříve rostly lesy, navíc přispívají ke znečištění spodních vod, řek, jezer, moří a oceánů. V důsledku dnes např. i korálové útesy trpí následky kontaminace vody hnojivy, jimiž byla ošetřena pole, na nichž se pěstuje obilí či sója na krmiva. Do životního prostředí se kromě toho dostávají i hormony a antibiotika, které jsou podávány zvířatům za účelem rychlejšího růstu a dosažení požadované tělesné hmotnosti.
Jak jasně vyplývá z výše uvedených skutečností, přechodem na vegetariánskou nebo (ještě lépe) veganskou stravu můžeme kromě zlepšení svého zdravotního stavu přispět i k řešení environmentálních problémů různého druhu, včetně globálního oteplování.
Z knihy Romana Pawlaka Na obranu vegetariánství (k vydání připravují Prameny zdraví).