Planeta extrémů
Posledním účinným likvidátorem oxidu uhličitého, odpadního plynu naší rozbujelé civilizace, zůstává fytoplankton. V posledních letech však i zde zaznamenáváme podstatné zhoršení situace: vrstva fytoplanktonu v mořích celého světa se zmenšuje.
Ozónová díra
Ozónová díra byla poprvé zaznamenána v roce 1987, dnes dosahuje rozlohy větší než Aljaška. Průběžná pozorování dokazují, že v posledních letech má její růst exponenciální průběh, podobně jako růst spotřeby fluorovaných uhlovodíků (neboli freonů, které jsou za vznik ozónové díry zodpovědné).
Když jsem byl dítě, lehával jsem na pláži celé hodiny. Když vezmete své dítě na pláž dnes, slunce vypálí na některých místech zeměkoule do jeho kůže díry doslova díry v deseti minutách.
Dochází ke skleníkovému efektu. V atmosféře je dnes o 28 % více vodních par, než tomu bylo v roce 1948. Zvyšuje se i koncentrace dalších plynů v atmosféře.
Globální oteplování
Globální oteplování neznamená, že na celém světě dochází k rovnoměrnému oteplení. Globální oteplování znamená pouze, že v průměru se zemský globus otepluje.
To v praxi přináší hluboký mráz nebo obrovské záplavy na jednom konci Země a vysoké teploty a strašlivá sucha na druhém.
Záplavy
Hladina moří stoupá. V Londýně museli zvýšit bariéry na řece Temži, protože se voda vylévala do města. Vlny Severního moře poprvé v historii zaplavily některá města v Dánsku.
El niňo se vrací stále častěji a se stále větší intenzitou. Při jeho posledním návratu to vypadalo, jako by celé velké části pobřeží Jižní Ameriky měly být spláchnuty do moře. Obrovské vlny narážely i na pobřeží Kalifornie, kde bylo zaplaveno mnoho měst. Na řekách docházelo k povodním a záplavám bahna.
Sucha
Dojde-li k jevu zvanému „el niňo“, povrchová voda se začne zahřívat. Větry přestávají vát a dešťové srážky vypadávají uprostřed Tichého oceánu. Výsledkem jsou katastrofální sucha v oblasti Austrálie a okolních ostrovů.
Při prašných bouřích zahynulo v Austrálii mnoho ovcí. Další zvířata hynula suchem. Kdyby mělo v Africe dojít ke stejným událostem, důsledky by byly strašlivé.
Rozloha pouští se každý rok zvětšuje asi o plochu Islandu. Jezera mizí tempem, které bere dech. Např. jezero Čad mělo v minulosti plochu 350 tis. km2. V roce 1963 zabíralo již jen 35 tis. km2 a jenom o několik let později, v roce 1986, pouhých 2 tis. km2. Aralské jezero mizí doslova před očima.
Sílící vítr
V průběhu posledních deseti let byl při silných vichřicích v oblasti Kapského mysu každý rok překonán dosavadní rekord v naměřené rychlosti větru.
Důsledkem silnějšího proudění suchého vzduchu je historicky největší vlna lesních požárů v USA a Austrálii (ale i v jiných zemích).
Migrace obyvatelstva
Není-li půda schopna dodávat dostatek potravy, lidé se utíkají do velkých měst (prchají samozřejmě i z oblastí postižených suchem.) To je něco, co si Evropan nedokáže vůbec představit. Kapské město mívalo 700 tis. obyvatel. V posledních třech letech se počet jeho obyvatel zvýšil na 4,5 miliónu. Žádná vláda na světě, ani v té nejbohatší zemi, se nedokáže s takovou situací úspěšně vyrovnat.
Země je dnes globálně znečištěna. Počet obyvatel stoupá. Ani bohaté země nejsou schopné se znečištěním životního prostředí něco udělat. Chudé země jen němě sledují, jak jejich zdroje přírodního bohatství mizí doslova před očima.
Můžeme mít za těchto okolností nějakou naději, že tento trend zvrátíme a naši planetu zachráníme?
Stejné přístroje jako v minulosti dnes registrují více zemětřesení než kdykoliv v minulosti. Nejde tedy o to, že bychom měli lepší techniku, skutečně zemětřesení přibývá. Pouhé zvyšování hladin moří v důsledku globálního oteplování znamená zvýšení tlaku na pevninové kry a tím jejich častější posuny.
V Indii došlo k velkému zemětřesení v noci, když lidé spali. Slavili svátek, kdy prosili svého boha, aby jim přinesl štěstí a dlouhý život. Příštího jitra byli mrtvi.
Afrika se dnes stává světadílem utrpení. Bohaté země mají dost svých vlastních problémů, nejsou ochotny řešit problémy celého světa. Bohatí lidé si užívají a chudí umírají. Neexistuje infrastruktura, která by dokázala dostat jídlo tam, kde je ho skutečně potřeba. Na celém světě umírají děti hlady.
Ve Švýcarsku dostanete drogy legálně přímo na ulici. Kriminalita stoupá a trpělivosti ubývá. Lidé se stávají tak chladní, že dokáží zabíjet doslova pro nic za nic.
Po celém světě je příliš mnoho lidí na příliš málo pracovních míst. Panika z nedostatku práce.
Stovky tisíc indických měst čelí hrozbě středověkého zabijáka – moru. Věda dosud ve skutečnosti nevyřešila problém moru. Lékařství pouze problém odložilo na později.
Ve skutečnosti se nám podařilo vytvořit superviry, které se ukazují být chytřejší než celá věda. Například malárie se vrátila s novou silou.
Pesticidy nedokáží již zabíjet hmyz, drogy nezabíjejí parazity, nové formy malárie způsobují smrt desetkrát rychleji než formy dřívější.