Cibule, proti kašli, při chřipce i pod postel
Cibule obsahuje – byť v malé míře – všechny vitaminy kromě B12. Pomáhá vylučovat kyselé odpady z těla, snižuje množství triglyceridů a chrání před tvorbou krevních sraženin.
Astmatikům, na něž jde záchvat, se doporučuje vdechovat éterické oleje z rozkrojené cibule. Doktor Walter Dorsch z Univerzity Johannese Guttenberga z Mohuče svými výzkumy potvrdil, že cibule vykazuje protizánětlivé účinky. Při jednom pokusu vykazovala sloučenina obsažená v cibuli (difenylthiosulfinát) vyšší protizánětlivý účinek než přípravek proti zánětům prednison. Lidé, kteří se zúčastnili pokusu, se napili šťávy z cibule, dříve než byli vystaveni působení dráždivých látek. Množství záchvatů průduškového asmatu se u nich prý snížilo asi o 50 %. Přičítá se to právě thiosulfinátům v cibuli. Tady ale pomáhá i další protizánětlivá sloučenina obsažená v cibuli, kvercetin, který ulevuje alergikům – třeba i těm, co mají sennou rýmu.
Když už jsme u toho dýchání – nedá mi to, abych opět nepřipomněla cibulový sirup proti kašli: oloupanou cibuli nakrájíme nadrobno, zalijeme medem, promícháme, necháme ustát. Průběžně lžičkou odebíráme sirup. To, co zbyde u dna, ještě můžeme přelít vodou, scedit a tekutinu přidat do průduškového «čaje». Je to tak jednoduchý prostředek, že na něj mnohdy zapomínáme a je to škoda – je účinný a přitom bezpečný, podobně jako cibulové obklady, které vytahují škodliviny z těla. K těm se používá buď mírně podušená cibule anebo cibule syrová, ale v tom případě je potřeba pokožku ochránit – předem namazat například měsíčkovou mastí. Cibuli dáme na pláténko, obklad přiložíme a převážeme. Je jasné, že pacientům dáváme raději postarší oblečení, nějaký ten kousek cibulky může vypadnout a dostat se tam, kde se to nejmíň hodí.
Staré přísloví praví: „Kdo nemá cibuli a česnek pod postelí, bývá často nemocný.“
Když se jednou dotázali Borise Tichanovského (léčitele, chiropraktika a ředitele Centra alternativní medicíny ve Voroněži), čím alespoň trochu zmírnit negativní vliv geopatogenních zón, odpověděl podobně: „Dejte si pod postel cibuli nebo česnek. Po čtrnácti dnech však přestávají účinkovat. A ne abyste je pak jedli! Už je musíte vyhodit.“
Osvědčuje se nechat v místnosti rozkrojenou cibuli v době chřipkových epidemií. Nejlépe dát hned několik oloupaných cibulí na talířek, případně ji ještě můžeme propíchat. Pomáhá to prý také při chorobách, jako je zápal plic.
Na cibuli nedal dopustit ani proslulý léčitel pan farář Ferda. Obklad z cibule znamenitě dovede vytáhnout to, co do těla nepatří. Asi 20 dkg syrové pokrájené cibule se zabalí do gázy a přiloží na dvě hodiny na tu část těla, kde je problém. Nebo se stejné množství cibule smíchá s dvěma lžícemi strouhaného křenu a s kostkou tvarohu. Přikládá se opět na dvě hodiny. Před přiložením obkladu si pokožku raději potřeme sádlem nebo měsíčkovou mastí zhotovenou ze sádla.
A kdo má křehké nehty, má prý si je potírat šťávou z cibule. (Účinek cibule je zřejmě dvojí – jednak dezinfikuje a působí proti plísním, a jednak obsahuje důležité látky.)
Na cibuli bychom tedy měli myslet častěji, než jen když chystáme velký hrnec guláše.
Osobitý vztah k cibuli má populární moderátor Aleš Cibulka. Více o tom v knížce Koření proti choření.
Z knihy Hanky Synkové Všechno je dobré. Vydalo nakladatelství Triton.