Člověk, to zní hrdě
Asi nikoliv, soudí B. Russell. V evoluci jde přece o přežívání nejschopnějších. A kdo je nejschopnější: člověk, nebo brouk, krysa, či bakterie? Jestliže v přirozeném výběru vyhrává nejschopnější, tak proč to nevyhrál pýr, proč po naší zemi nechodí malí zelení mužíčkové schopní fotosyntézy? Životaschopnost se dokazuje plodností, pak bychom ovšem na vrchol evoluční pyramidy museli dát bakterie.
Život by nemohl vzniknout ani existovat bez autoreprodukce. Její vysvětlení je jedním z klíčových problému evoluce, stejně jako vysvětlení pravidel hry zvané život, kterými jsou syntéza, souhra, harmonie všech procesů, jejich vzájemná podmíněnost a vázanost. Úžasný design. Za příklad vrcholu složitosti a účelnosti funkce mohou posloužit třeba enzymy.
Zopakujme si známou úlohu ze středoškolské matematiky: Za jak dlouho množící se bakterie zaplní celou naší Zemi, pokud budou mít dost surovin a prostoru? Budeme-li počítat, že se bakterie bude dělit vždy po 30 minutách, pak jich bude po 5 hodinách 1024, po 20 hodinách 292 miliard, za 24 hodin triliony. A to se ještě pořád jedná o malou hmotnost. Za 30 hodin to ale bude již 90 kg, za 40 hodin bude hmotnost bakterií 19 tun a po 50 hodinách by shluk bakterií překonal 49krát hmotnost naší planety. Ohromná životní vitalita, že? Naštěstí nás zpětné vazby při množení, stejně jako nedostatek výchozích látek, chrání před touto katastrofou.
Lidský rod představuje naopak krásný důkaz nesmyslnosti Darwinových postulátů. Nemusíme přitom mluvit jen o malé reprodukční rychlosti. Zásadní otázka spočívá v tom, proč by měl vývoj vést k člověku, kterého ostatní tvorstvo prakticky nepotřebuje? Křesťané se brání zařazení člověka do živočišné říše a různému vypočítávání jeho ceny. Je nesmyslné mluvit o hodnotě člověka 16 či 25 Kč, pokud počítáme cenu prvků, které tvoří naše tělo. Jaká je ale cena enzymů, nukleových kyselin, membrán, které nám zajišťují život? I zde se ukazuje nekonečná hodnota projektu, kdy z několika prvků tvořících naše tělo bylo vytvořeno něco tak úžasného. Ostatně žádná firma by si nevzala zakázku na syntézu dobře fungujícího Golema, a ani nejbohatší člověk by ji také nedokázal zaplatit.
Člověk, to skutečně může znít hrdě, pokud se neoddělíme od svého Tvůrce a sledujeme původní Boží plán. Bible mluví o tom, že je závažný rozdíl mezi člověkem a ostatním stvořením. Člověk byl zformován zvláštním způsobem. "I řekl Bůh: Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby…" (Gn l, 26.27) Člověk si klade otázku proč, ptá se po smyslu života. To žádné zvíře nedělá. A evoluce člověka klidně strká do jednoho pytle s ostatními zvířaty, což má řadu závažných společenských důsledků, o kterých pojednáme později. Akt stvoření je pro mne přijatelným vysvětlením původu života. Je pro mne absurdní věřit, že člověk je produktem slepé náhody, patřícím do živočišné říše.
Z knihy RNDr. Vladimíra Krále "Hledání počátku a cíle". Vydalo nakladatelství Advent-Orion.