Dobrý, lepší a nejlepší

Když jsem se Chestera zeptal, co je podle jeho názoru štěstí, řekl: „Štěstí, to je velký černý Cadillac!" Byl přesvědčen, že kvalitu života určuje množství věcí, které člověk vlastní a se kterými se může předvádět.

Mně osobně hrozí spíše past vlastní výkonnosti. Když se mi daří a ostatní mne proto chválí, cítím, že mám jako člověk větší hodnotu. Uvědomil jsem si to onoho dne, kdy jsem udělal při softballu čtyři chyby na třetí základně. Ještě tři dny poté jsem na to musel myslet. Jak hloupé! Ale jak skutečné! Mnozí lidé by dali skoro cokoliv, aby se stali sportovním hrdinou či filmovou hvězdou - a byli tak ve světě považování za nejlepší díky tomu, co dokázali.

Další lidé hodnotí život na základě toho „jaké máte známosti". Mají-li úzké vztahy k někomu, kdo patří mezi nejbohatší, nejchytřejší, nejslavnější anebo nejmocnější lidi ve společnosti, ve které se pohybují, cítí, že mají jako lidská bytost větší hodnotu. Lidé často páchají cizoložství nikoliv z toho důvodu, že někdo je hezčí nebo milejší než jejich manželský partner, ale proto, že chtějí, aby si jich vážil a jejich hodnotu potvrdil někdo, koho si oni váží více než svého partnera.

Na majetku, výkonnosti i lidech není nic špatného, nejsou však vším, oč v životě jde. Pokud bychom mohli naleznout skutečný život v majetku, výkonnosti či lidech, byli by profesionální hráči amerického basketbalu jistě nejšťastnějšími lidmi na světě. Vydělávají milióny dolarů ročně, jejich výkonnost je na nejvyšší představitelné úrovni a co se týká romantických vztahů, mají největší výběr, jaký by si kdo mohl přát. Proč je však užívání drog jedním z největších problémů v NBA (Národní basketbalová liga)? Proč jsou někteří hráči tak vzteklí a neschopní fungovat v reálném životě? Protože život - skutečný život - nemůžeme naleznout pouze v majetku, výkonnosti či lidech.

Nezáleží na tom, kolik věcí nahromadíte, nikdy nebudete mít dost. A to, co máte, časem zreziví, shnije, poláme se, rozbije se anebo poškrábe. Sportovci zestárnou a zeslábnou, královny krásy zestárnou a jejich tváře pokryjí vrásky, brilantní mozky zestárnou a jejich mysl zemdlí. Lidé, které milujete, vás mohou opustit, přestanou si vás vážit, mohou se s vámi rozejít anebo i zemřít - když na to nejste vůbec připraveni. Život je strašlivě nejistá záležitost, pokud jej zakládáme na pomíjivých věcech, jako je náš majetek, naše pracovní výkonnost či naše vztahy s druhými lidmi.

Kde tedy můžete naleznout život? V jediném a největším příteli. Potřebujeme přítele, který o nás ví všechno, a přitom nás miluje takové, jací jsme - takže víme, že názor tohoto přítele na nás se nikdy nezmění. Potřebujeme přítele, který má skutečnou hodnotu (superstar) a který žije navěky - takže nás smrt neodloučí. Kdyby se nám podařilo nalézt takového přítele, pak bychom měli silný pocit vlastní hodnoty a smyslu života. A tento pocit sebehodnoty by nebyl závislý na výkyvech burzy, ani na vzestupech či propadech naší výkonnosti, ani na náladovosti či rozmarech našich přátel a příbuzných.

Mám pro vás dobrou zprávu. Takový přítel existuje. Jeho jméno je Ježíš. Jeho hodnota přesahuje hodnotu celého vesmíru, přitom však o nás ví všechno a miluje nás takové, jací jsme. A nikdy nezemře, takže si můžeme být jisti, že v Něm naše hodnota přetrvá po celou věčnost. Mít Ježíše znamená mít život, a to i v chudobě, nemoci či při odloučení od milované osoby. Poznáme-li Ježíše, tak jak jej poznal například apoštol Jan, pochopíme, proč mučedníci volili raději smrt, než aby Jej odmítli - zjistili totiž, že život bez Ježíše nemá žádný smysl.

Tím bych nechtěl vyvolat dojem, že majetek, výkonnost a lidé okolo nás nehrají v životě žádnou roli. Potřebujeme mít z čeho žít. A má-li náš život v tomto světě něco znamenat, je to jistě díky tomu, co vykonáme. A vztahy s dalšími lidmi nám samozřejmě mohou přinést mnoho radosti. Když však svůj život stavíme na těchto věcech - a ne na Bohu -, přijdeme na to, že nám nikdy neposkytnou dostatečně pevnou půdu pod nohama, abychom si mohli sebe plně vážit a aby náš život měl skutečný smysl. Pokud však svůj život zacílíme k Bohu, pak se dostanou tyto hodnoty v našem životě na správné místo.

Satan nás pokouší, abychom hledali život někde jinde než ve vztahu s Bohem. Pokouší nás, abychom hledali život ve věcech, které nás nemohou trvale uspokojit, v našich výkonech, které jsou často nevyzpytatelné, a ve vztazích, které jsou pomíjivé a problematické. Skutečný život však nalezneme jedině v Bohu prostřednictvím Ježíše Krista.

Z knihy Jona Pauliena „John, the Beloved Gospel". Přeložil Robert Žižka..