Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Duchovně zaměřená terapie stresu a úzkostných stavů

Domnívám se, že psychologové i lékaři velmi málo využívají „duchovně zaměřenou terapii“, která však jako neléková terapie při stresu a úzkostných poruchách je velmi slibná. Jako křesťan se chci pokusit seznámit vás s mým postojem založeném na Bibli a zdůraznit roli spirituality v životě člověka.

Domnívám se, že bez ohledu na vaše náboženské vyznání naleznete v následující části praktické a účinné principy spirituality, kterými se snažím ve svém životě řídit.

„Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.“ Tato slova útěchy řekl Ježíš davu, který ho následoval. Lidé kolem něj cítili jeho péči a lásku. Všichni, kdo se namáhají a jsou přetíženi, k němu mohou přijít. Jen díky Ježíši můžeme poznat milujícího Boha.

Zákoníci a velekněží puntičkářsky dbali na náboženské formy a všem dávali důrazně najevo, že kajících skutků není nikdy dost. Někteří se proto přestali snažit (celníci a hříšníci) a žili zdánlivě spokojený život zaměřený na naplňování svých přízemních tužeb. Hluboko uvnitř však pociťovali nedůvěru a strach. Ježíš pohlédl na vystresované a přetížené, na lidi bez naděje, na všechny, kteří hledali naplnění v pozemských radovánkách a pozval je, aby u něho hledali a našli odpočinek.

Těžce pracujícím doporučuje: „Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším.“

To jsou slova určená každému z nás. Zda už si to uvědomujeme anebo ne, všichni jsme unaveni a přetíženi. Každého z nás tíží břemeno – břemeno viny, které může odejmout jedině Kristus. On sejme břemeno starostí a smutku z našich unavených zad. Vyzývá nás, abychom mu přenechali všechny starosti, protože mu na nás záleží.

Ježíš vidí každého, kdo se s nadějí k němu obrací. Zná lidské slabosti, potřeby i sílu pokušení, protože i on byl vystaven pokušení – a přece nezhřešil. On nad námi bdí. Ocitl ses v pokušení? Spolehneš-li se na něj, osvobodí tě. Jsi slabý? Posilní tě. Jsi dezorientovaný? Ukáže ti směr. Pokud jsi zraněný, vyléčí tě. Král David, skladatel Žalmů píše, že „Bůh určuje počet hvězd“, ale také „uzdravuje ty, kdo jsou zkrušeni v srdci, a obvazuje jejich rány“.

Bůh tě vyzývá: „Pojď ke mně.“ Ať už máš jakékoliv trápení a soužení, směle se mu svěř a on ti dá sílu. S ním najdeš východisko z trápení a těžkostí. Čím jsi slabší a bezmocnější, tím silnějším se staneš v jeho síle. Čím těžší je tvé břemeno, tím větší bude úleva, když se mu svěříš. Kristus ukazuje cesty, které vedou k pravému odpočinku a zdraví.

Říká: „Vezměte na sebe mé jho.“ Jho je nástroj služby. Kristus nás učí, že jsme povoláni do celoživotní služby. Máme na sebe vzít jeho jho, abychom se mohli stát jeho spolupracovníky.

Jho, jařmo, které vede k službě, je Boží zákon. Principy lásky odhalené v zahradě Eden, vyhlášené na hoře Sínaj a v Novém zákoně vepsané do srdce, vedou člověka k přijetí Božího plánu pro jeho život. Bůh jako Stvořitel ví, že šťastný a naplněný život můžeme prožívat jedině ve službě druhým.

Proto i sám Ježíš prohlásil: „Plnit, Bože můj, tvou vůli je mým přáním, tvůj zákon mám ve svém nitru.“ „Neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal.“

Láska k Bohu i ke stvoření přivedla Ježíše na naši Zemi. Zemřel, aby nás zachránil. Věděl, že Boží plán, i když ho někdy provází bolest, je ten nejlepší.

Srdce mnohých lidí pod nátlakem starostí stonají, protože člověka ženou vpřed ideály a normy společnosti. Do nich však jaksi služba bližním nezapadá, naopak, posilují sobectví a s ním spojené touhy. Aby je lidé naplnili, neváhají obětovat dokonce i svědomí a ocitají se v bludném kruhu starostí a výčitek, které vyčerpávají jejich životní síly. Bůh nás chce tohoto „cizího“ břemene „otroctví “ zbavit. Nabízí svoje „břemeno“: „Vždyť moje jho netlačí a břemeno netíží.“ Hledá-li člověk Boží plán (Boží království a jeho spravedlnost), všechno ostatní mu bude přidáno. To jsou slova samotného Krista.

Starosti jsou slepé a ve výhledu do budoucnosti překážejí; Bůh však vidí konec od počátku. Na každý problém zná to pravé řešení. Tam, kde my nevidíme žádné východisko, jich má Bůh připraveny tisíce. Přijmeš-li jeho plán služby, navzdory chaosu a problémům najdeš pevnou půdu pod nohama.

„Učte se ode mne,“ říká Ježíš, „neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí...“

Obdrželi jsme pozvání do Ježíšovy školy tichosti a pokory. Budeme-li se od něj učit, navážeme s ním trvalý vztah a poznáme ho osobně. Výsledkem bude vysvobození od myšlenek, zvyků a činů, které nám brání prožívat plnohodnotný život.

Ježíš žil v souladu s Bohem. Nebyl namyšlený, když mu tleskali, ani zlomený, když ho zatracovali nebo haněli. I uprostřed největšího odmítnutí a nejkrutějšího zacházení prožíval pokoj pramenící z důvěry v Boha. Mnozí však, kteří se prohlašují za jeho následovníky, mají obavy a dělají si starosti, protože se bojí na Boha spolehnout. Nevědí, že jediná cesta k pravému pokoji vede přes přijetí jeho plánu pro život – jedinečného pro každého z nás.

Láska vyhání nepokoj a strach. Přijmeme- li Krista, zůstaneme v údivu stát nad jeho láskou, která ho přivedla kvůli nám na kříž. Zatoužíme po jeho blízkosti, protože se pro nás stane zdrojem pokoje. Pochopíme totiž, že smysl života nespočívá v uznání našich kvalit, ve výkonech a ve schopnosti dosahovat určené cíle, ale v přijetí Božího plánu služby. Důvěřování Bohu od základu mění život člověka.

Jho je nástroj, který usnadňuje zvířatům tahat náklad – ulehčuje jim břemeno. Stejně tak je to i s Kristovým břemenem. Stane-li se jeho plán také naším plánem a budeme-li sloužit druhým, břemeno našeho života bude lehké, protože nás naplní Boží láska a pokoj.

Když se Mojžíš modlil: „Dej mi poznat svou cestu, abych tě poznal,“ Bůh mu odpověděl: „Já sám půjdu s vámi a dám vám odpočinutí.“ Také proroci zaujímají optimistický postoj: „Toto praví Hospodin: Stůjte na cestách a vyhlížejte, ptejte se na stezky věčnosti: Kde je ta dobrá cesta? Vydejte se po ní a vaše duše naleznou klid.“ „Jen kdybys dal pozor na má přikázání, byl by tvůj pokoj jako řeka a tvá spravedlnost jeho mořské vlny.“

Vezmeš-li Boha za slovo a odevzdáš-li se do jeho rukou, najdeš mír a pokoj. Prorok říká: „Stvoření opírající se o tebe chráníš pokojem, pokojem, neboť v tebe doufá.“ Možná náš život připomíná obrovské bludiště plné nejistoty a problémů. Odevzdáme-li však svou cestu Bohu, ukáže nám, jak prožívat skutečně smysluplný život naplněný pokojem.

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.

Počet přečtení: 2964
Datum: 9. 4. 2009