Ekologické souvislosti

Produkce potravin je z pohledu využívání přírodních zdrojů nepochybně velmi nákladná: využívá se při ní voda, fosilní paliva i zemědělská půda. Některé postupy při výrobě potravin tyto přírodní zdroje nadměrně vyčerpávají. Nepřehlédněte následující poznámku: Platí, že jednoznačně nejdestruktivnějším druhem průmyslové výroby je živočišná výroba.

Když snížíme naši spotřebu masa, mléka a mléčných výrobků a dalších živočišných výrobků, pomáháme životnímu prostředí nejméně v devíti ohledech.

1. Šetříme vodou

Na produkci jednoho kilogramu hovězího masa se spotřebuje asi 20 000 litrů vody. Na výrobu jednoho kilogramu pšenice je však zapotřebí pouhých 200 litrů vody. A věděli jste, že na produkci takového množství masa a živočišných výrobků, které zkonzumuje průměrný strávník, konzument masa, za jediný den, se spotřebuje skoro 16 000 litrů vody? Lakto-ovo-vegetarián (nejí maso, ale konzumuje mléčné výrobky a vejce) takto nepřímo spotřebuje denně skoro 4 000 litrů vody. Naproti tomu čistě vegetariánská strava, tzv. veganská (neobsahuje žádné živočišné produkty), vyžaduje jen necelých 1 200 litrů vody denně. To znamená, že přechod ze stravy založené na mase ke stravě založené na rostlinných potravinách by přinesl úsporu asi 60 tisíc hektolitrů vody na osobu za jeden rok.

2. Vegetariánská strava šetří energii

Pokud by celé USA přešly na stravu založenou na konzumaci rostlinných potravin, mohli bychom snížit náš dovoz ropy o 60 %. Na produkci jedné kalorie z hovězího masa se spotřebuje 78 kalorií z fosilních paliv. Na produkci jedné kalorie z drůbežího masa se spotřebuje 36 kalorií z fosilních paliv. Ale na produkci jedné kalorie ze sójových bobů se spotřebují pouhé 2 kalorie z fosilních paliv.

3. Snížení konzumace hovězího masa chrání deštné pralesy

Tropické deštné pralesy jsou káceny tempem asi 70 000 akrů denně - za účelem získání pastvin pro chov hovězího dobytka. Každý rok se ze zemí Střední a Jižní Ameriky dopravuje do USA skoro 150 tisíc tun masa. Například Kostarika bývala kdysi téměř zcela pokryta tropickými pralesy. V roce 1983, po dvou desetiletích explozivního rozvoje chovu hovězího dobytka, zůstávalo však již jen 17 % původní plochy lesů - což vedlo k erozi půdy a ke změnám klimatických podmínek. Současně se zvýšila sociální a politická nestabilita země. Během tohoto období vyvážela Kostarika téměř 65 % produkce hovězího do USA. Výroba jednoho kilogramu hamburgeru představuje v Kostarice zničení asi 11 metrů čtverečních deštného pralesa. Dokážete si to představit?

4. Vegetariánská strava chrání půdu

Ročně se jen v USA ztrácí 5 miliard tun orné půdy v důsledku nadměrného spásání dobytkem a neudržitelných metod pěstování píce pro dobytek. Exponovaná půda se rychle ztrácí v důsledku větrné a vodní eroze. Půda není schopna absorbovat průtrže mračen a dochází ke vzniku záplav, které daleko častěji odnášejí zbylou úrodnou půdu a zrychlují proces
ekologického úpadku. Za posledních dvě stě let se průměrná vrstva úrodné orné půdy v USA snížila z 52 centimetrů na 15 centimetrů.

5. Vegetariánství umožňuje lepší využití půdy

V USA se využívá 56 % zemědělské půdy na výrobu hovězího masa. To představuje velké plochy půdy, které produkují relativně malé množství potravin. Na jednom akru prvotřídní půdy se dá vyrobit 83 kilogramů hovězího masa. Na tom samém akru půdy je však možné vypěstovat 9 tun brambor. Plocha půdy potřebná k nakrmení jednoho jedlíka masa by s přehledem dokázala uživit 20 vegetariánů!

Z ekologického hlediska není možné, aby celý svět přešel na typicky americkou stravu založenou na konzumaci masa. Vyžadovalo by to větší množství pícnin pro dobytek, než je možné na celém světě vypěstovat. Současně by to vyžadovalo i větší množství vody, energie a zemědělské půdy, než je na celém světě k dispozici. Stravovat se typicky americkou stravu je zcela neudržitelné - a to z dlouhodobého hlediska i v západních zemích.

6. Vegetariánská strava šetří stromy

V USA bylo vykáceno 260 milionů akrů lesní půdy kvůli pěstování pícnin pro živočišnou výrobu. Vzhledem k tomu, že produkce vegetariánské stravy vyžaduje menší plochy půdy, každý jedlík masa, který přejde na vegetariánskou stravu zachrání ročně jeden akr lesa.

7. Vegetariánská strava udržuje čistotu vody

Pesticidy, chemická hnojiva, výkaly zvířat a zemědělské soli jsou významnými zdroji znečištění vody. Jen v USA se ve výkrmnách hospodářských zvířat ročně vyprodukuje přes jednu miliardu tun živočišného odpadu. Tento odpad končí z velké části ve vodních tocích a v podzemních vodách.

Vezmeme-li v úvahu současně živočišný odpad a umělá hnojiva, živočišná výroba má na svědomí asi 40 % veškerého dusíku a 35 % fosforu, který se dostává do řek, jezer a spodních vod. Mrva a její chemické složky mohou při prosakování půdou způsobovat velké škody, a to zvláště v podobě zdraví ohrožujících dusitanů.

Za účelem zlepšení hospodaření s živočišným odpadem dochází k tomu, že část mrvy je jako „vedlejší produkt" recyklována a opětovně zkrmována hospodářskými zvířaty. Tyto „vedlejší produkty" často tvoří až 20 % krmiva. Americká společnost pro kontrolu podávání krmiv uvádí sušenou drůbeží mrvu, sušenou podestýlku broilerů, sušený odpad hovězího dobytka a sušený odpad prasat mezi schválenými složkami krmiv.

8. Vegetariánská strava snižuje skleníkový efekt

Zatímco živočišný odpad a průmyslový hnojiva znečišťují vodu, hospodářská zvířata samotná znečišťují vzduch. Hovězí dobytek při konzumaci trávy a dalších vláknitých rostlin vypouští metan, což je plyn, který silně přispívá ke skleníkovému efektu. Každý kus hovězího dobytka v USA vyprodukuje na jeden kilogram váhy masa asi třetinu kilogramu v podobě metanu. Když k tomu přidáme uhlík, který je uvolňován z paliv spálených při živočišné výrobě, pak každý půlkilogramový steak přináší asi stejný skleníkový a oteplovací účinek jako čtyřicetikilometrová projížďka typickým americkým vozem.

Nedávný průzkum zjistil, že 76 % Američanů se pokládá za ochránce životního prostředí. A to i přesto, že pouhých 13 % z nich je vegetariány. Tím nejlepším, co může ekologicky smýšlející člověk učinit pro planetu Zemi, je přejít ze stravy založené na konzumací živočišných potravin
ke stravě založené na konzumaci rostlinných potravin - protože taková strava je k zemi, vodě i fosilním palivům mnohem šetrnější.

9. Vegetariánská strava podporuje lokální soběstačnost v zásobení potravinami a tak napomáhá v boji proti hladu po celém světě

Problém s hladem po světě je velmi komplexní záležitostí, která zahrnuje takové faktory, jako je nevyvážené národní hospodářství, selhávající distribuční systém a nevhodný způsob zásobování. Nicméně jedním z nejdůležitějších aspektů je zajištění soběstačnosti v zásobení potravinami v jednotlivých zemích. Poptávka po mase u vyšších tříd však do značné míry přispívá k omezení výroby základních potravin pro nakrmení mas obyvatelstva.

Chudé, rozvíjející se země, které napodobují bohaté, hospodářsky rozvinuté země, nyní vynakládají stále větší zdroje do výroby masa. Před pětadvaceti lety konzumovala hospodářská zvířata v Mexiku jen 6 % vypěstovaného obilí. Dnes představuje toto číslo více než 50 %. Klasické příklady můžeme naleznout v dalších zemích Střední Ameriky, v Jižní Americe a v Africe. Mnohé vlády v Africe například podporují produkci masa na export v zájmu získání prostředků na zaplacení dovozu zboží určeného pro městkou elitu. Obrovská nákladní trysková letadla vyvážejí levné etiopské hovězí z Addis Abeby k evropským zákazníkům.

Při používání stále většího dílu zemědělské půdy, a to zvláště v rozvíjejících se zemích, na výrobu pícnin pro hospodářská zvířata a jako pastviny pro dobytek, ztrácí stále větší množství lidí příležitost něco si vypěstovat na vlastním kousku půdy. Tito lidé, kteří tak ztrácejí nejzákladnější zdroj k nakrmení své rodiny, se stávají obětí hladu a chudoby. Současně se kdysi úrodné zemědělské oblasti pomalu mění na pouště - zatímco miliony lidí hladovějí.

Hans Diehl, Lifeline, Diet for a New Century