Exploze v tiskárně

To tvrdí dnes už tisíce vědců a lze to dokázat jak naší zkušeností (tj. prostým životním pozorováním), tak i ověřenými přírodními zákonitostmi (v laboratoři) a řadou nálezů (v terénu). Potíž není ve vědě, ale v neochotě mnoha vědců i médií uznat, kterým směrem důkazy ukazují. Proto stále platný zákon biogeneze, podle kterého živé vzniká jen ze živého, pomalu mizí z učebnic. Je totiž v rozporu s evoluční představou, podle které kdysi život musel nějak z neživého materiálu vzniknout - nemá-li evoluční hypotéza padnout. Ne tedy sama přírodověda, ale ideologické důvody vedou některé vědce k tvrzení, že život se z neživé hmoty (nějak kdysi) vyvinul.

Na úvod si učiňme malý myšlenkový pokus: Představte si, že bychom vyvezli raketoplánem na Mars mrtvolu člověka. Položíme ji tam do vody, aby měla ty nejlepší podmínky k dalšímu vývoji. A odletíme. Bude se ta mrtvola vyvíjet? Jak nádherný start by zde evoluce měla! - ve srovnání s tím, když začínala od nuly kdysi dávno, jenom s kamením, vodou a několika chemikáliemi. Tady už má evoluce nejen hotové buňky a celé orgány, ale dokonce v zažívacím traktu té mrtvoly budou ještě živé mikroorganizmy, stejně tak v plících, pohlavním ústrojí a dalších orgánech. Bude se tato mrtvola vyvíjet? Ale kdež! Každý chemik i biolog ví, že nikoli. Pomohou v tom nějak miliony let? Právě naopak - čím déle, tím hůře! Záření z kosmu zničí vše živé a v samotné mrtvole probíhají procesy (autolýza) odbourávající tkáně i buňky. Pokrok? Vývoj? Evoluce? - jen v bujné fantazii některých lidí! Proč tedy věřit pohádce, že se kdysi dávno - za mnohem horších podmínek - mrtvá anorganická hmota vyvíjela až k živé buňce, a pak ještě dál až k celé živé přírodě a člověku? Proč ani v náznaku nic takového dnes už nikde nepozorujeme?! Řeknu vám to: Protože celá evoluční teorie je jen jedna velká pseudovědecká lež a moderní ateistické náboženství.

Pokud paměť lidstva sahá, tak víme, že myši vznikají z myší, psi ze psů a lidi z lidí. Plíseň na našem nádobí vznikne jen z předchozí plísně - ne z mrtvé špíny. Ta ji může vyživovat, ale ne "vytvořit"! Proč tedy věřit fantazii, že kdysi tomu bylo jinak? Je to stejné, jako bych tvrdil, že dlouhodobým kopírováním čistého papíru vznikne jednou smysluplný text díky náhodným skvrnám na papíře.

Je všeobecně známo, že jednotlivé součásti a prvky celků s vysokou specifickou uspořádaností (to se týká jak buněk a všech živých organizmů, tak i lidských výrobků) se nikdy do těchto funkčních celků (uspořádaných soustav) samy od sebe "nevyvíjejí" a "neskládají" - čas je zde faktorem právě záporným (je funkcí rozkladu)!! Prvky a součásti, jak víme, vytvoří slepenec, hřbitov, skládku, sběr či šrot, ale ne sladěný, uspořádaný a smysluplný funkční celek! Popisuje to i řada známých zákonitostí (entropie, pravděpodobnostní výpočty, zákonitosti v teorii informací, nerovnovážná termodynamika aj.). Tisíce laboratorních pokusů od dob profesora Pasteura ukázaly, že život vzniká jen ze života, a to předáváním (odvozováním, kopírováním) složitého programu z generace na generaci. Originál - tedy první život - musel být na samém počátku. To je zákon biogeneze, o tom je věda, ostatní je lež a fantazie. Tvrzení, že první život vznikl samovolně z neživé hmoty, je nevědecké a směšné. Jde o čisté podvádění laické veřejnosti, ale i naivních intelektuálů pracujících třeba v jiných oborech.

Čím více času dopřejeme nějaké rovnovážné soustavě neživých prvků (bez programu), tím méně uspořádanou ji pak nalezneme: samovolně stárne a rozkládá se, ne naopak. Nic nepomáhá tvrzení, že entropie (sklon k samovolné dezorganizovanosti) je definována jen pro uzavřené soustavy - její projevy pozorujeme i v soustavách otevřených! Když prostý člověk při pohledu na přírodu prohlásí: "To se přece nemohlo udělat jen tak samo od sebe", má v hlavě víc rozumu než akademicky vzdělaný ateista, který rozšiřuje zmatené teorie, "jak se to všechno udělalo samo" za miliony let. Většinou své teorie zakončí slovy: "...ale je to pořád ještě velké tajemství." Pochopitelně: když vyjdete z předpokladu, že se pyramidy postavily za miliony let samy, pak je ovšem "velké tajemství", jak. Nicméně učit tuto pitomost můžete s neustálým apelem, že jednou na to přijdete a že právě tímto způsobem věda pracuje. Jen žádní dávní Egypťané, to přece do vědy nepatří!

Dávné sebeoživování hmoty (miliony let hmota dělala "uf, uf") až k jejímu ožití tzv. chemickou evolucí buňky (nezní to pěkně vědecky?), kterou ovšem nikdy nikdo nikde nepozoroval, bylo vymyšleno jako náhradní materialistické náboženství podvodně nazývané věda, jehož bohové (energie, čas, náhoda) nemají žádné tvůrčí schopnosti (na rozdíl od každé inteligence). Jediné, co bez programu umí, je kazit. Pokud je přírodověda založena na pokusu a pozorování, pak jiný závěr nelze učinit.

Ani v laboratoři, ani v terénu nebyl nikdy doložen proces, při kterém by se na jednom místě třeba jen desítky let vytvářela jakási stále složitější chemická sloučenina neperiodického uspořádání (podobná buňce). Proč by se tak mělo dít miliony let před miliony let? Je neuvěřitelné, jak si někteří takzvaní "exaktní" vědci pletou podmínky nutné pro udržení života s podmínkami nutnými pro vznik života. Teplo, voda nebo dostatek energie jsou nutné podmínky pro přežití mnoha organizmů - ale nestačí pro jejich vznik! Sirné bakterie mohou žít při teplotě 100 °C, ale 100 °C ani síra je nevytvoří! Je to asi stejné, jako by někdo tvrdil, že kde je hodně železa, ropy a rovného terénu, tam vzniknou sama od sebe auta. A kde je kamení, budou domy, a kde je křemík, budou integrované obvody.

Mnoho vědců se zde dopouští zločinné dezinformace v myslích naivních lidí. Pod pláštěm vědecké terminologie jsou skryta ničím nepodložená tvrzení. Nereálná fantazie a klamání doprovází tvrzení, že věda na to jednou přijde. Tedy že přijde na to, jak se stalo, co se stát podle současných vědomostí nemohlo a co v současnosti vědecký výzkum vylučuje. Tedy jak mohla neživá hmota vytvořit sama od sebe nejsložitější stroj na světě - živou buňku. Jak je možné, že kdysi byla náhoda chytřejší a nepravděpodobnost pravděpodobnější než dnes? Pokud ovšem zavedeme do našeho uvažování tvrzení, že jednou na to věda přijde - pak si můžeme vymyslet jakoukoliv fantaskní hypotézu - a čekat do nekonečna, až nám ji věda potvrdí. Přírodověda zde ale není od potvrzování hypotéz za každou cenu, ale mapuje skutečnost a rozkrývá, jak v reálu věci fungují a proč tak fungují (vztahy). Hypotéza je jen pomocná předběžná myšlenková konstrukce, která se buď dalším zkoumáním potvrdí a upevní, nebo padne. Kdyby se evoluční pohádkáři drželi této pravdy, dávno by svoji hypotézu museli zahodit. Oni ale udělali z evoluční teorie náboženství a to, jak známo, je nevyvratitelné.

Fantastická a směšná představa o tom, jak buňky vznikaly náhodnými fluktuacemi v neživých materiálech, a pak se postupně vyvíjely k rybám a dál až k člověku, není jen nesmysl, ale také obrovská tragedie. Není náhoda, že se evolučním hloupostem začalo věřit právě v nejkrvavějším století lidských dějin. Tato falešná, na lžích založená víra, otupila svědomí lidí a dala prostor k vyvražďování celých národů. Biolog profesor Conklin z university Princenton prohlásil: "Pravděpodobnost, že život vznikl náhodou, je srovnatelná s pravděpodobností, že dokonalý slovník je výsledkem exploze v tiskárně."

Z knihy Pavla Kábrta "Jak se nezbláznit".