Falešné předpoklady, mylné závěry

Vědecká metoda předpokládá pozorování a možnost opakování pokusu. Nazývání evoluce vědou nedává z tohoto pohledu smysl.

Evoluční teorie například spočívá na pochybných datovacích metodách. Jednou z nich je datování podle obsahu radioaktivního uhlíku.

Prostřednictvím této metody se určuje stáří rostlin a zvířat. Všechny živoucí rostliny a živočichové obsahují stejný poměr dvou typů uhlíku, 14C a 12C, jež získávají z atmosféry a vesmírného prostoru. Když organismus odumře, 14C se začíná rozkládat, zatímco hladina 12C zůstává stejná. Měřením poměru 14C/12C v odumřelé rostlině je tak možné odhadnout, před jakou dobou došlo k jejímu odumření.

Chceme-li přesně zjistit stáří rostliny, je ale potřeba odpovědět na dvě otázky: Jak rychle se rozkládá 14C? A jak mnoho obsahoval organismus 14C, když došlo k odumření? V odpověď na první otázku - 14C má poločas rozpadu 5 700 roků. (Poločas rozpadu je doba potřebná k tomu, aby se polovina atomů - v tomto případě atomů uhlíku - v daném vzorku rozložila.) Při odpovědi na druhou otázku vycházejí vědci z předpokladu, že poměr atmosférického 14C/12C zůstával po celou dobu dějin Země stejný. V takovém případě tvrdí, že je možné datovat vzorky až do stáří 80 000 let - po uplynutí této doby je již množství 14C ve vzorku tak nízké, že je není možné změřit. Pokud je ovšem tento předpoklad mylný, pak jsou všechna stáří vypočtená pomocí této metody nevěrohodná.

Při vědeckých experimentech jsou výchozí předpoklady životně důležité. Pokud je výchozí předpoklad falešný, pak následné pokusy povedou vědce k závěrům, které budou také falešné, i když se výpočty budou zdát být v pořádku. Willard Libby, autor myšlenky datování pomocí rozpadu uhlíku, dospěl ke svým závěrům na základě předpokladu, že země je miliony let stará. Vypočítal, že by bylo třeba 30 000 let, aby došlo k vyrovnání poměru 14C/12C v atmosféře. Když zjistil, že poměr 14C/12C na Zemi není vyrovnaný, což znamená, že země musí být mladší než 30 000 let, odmítl tento výsledek jako experimentální chybu!

Představte si, že vejdete do místnosti, kde budou jedny dveře a žádná okna. Uprostřed místnosti hoří na stole svíčka. Vzhledem k tomu, že nemáte nic lepšího na práci, pokusíte se vypočítat, jak dlouho už svíčka hoří. Začnete tím, že budete sledovat, jak rychle svíčka aktuálně hoří - například kolik centimetrů za hodinu. Zjistíte z toho, jak dlouho už hoří? Ne, protože nevíte, jak dlouhá byla, když začala hořet. Dejme tomu, že na stole je vzkaz, ve kterém je uvedeno, že svíčka byla při zapálení dlouhá devadesát centimetrů; teď můžete vypočítat, jak dlouho hoří - v závislosti na tom, jak byla na počátku dlouhá a jak rychle nyní hoří.

Ale počkejte. Když jste vstoupili do místnosti, otevřenými dveřmi proniklo dovnitř více kyslíku; svíčka tak nyní hoří rychleji než předtím. I když víte, jaká je nyní hladina kyslíku v místnosti, nevíte, jaká byla předtím, než jste otevřeli dveře. Bez pozorovatele, který by si dělal pečlivé poznámky během celého procesu hoření, to můžete pouze odhadovat. V procesu je jednoduše příliš mnoho neznámých, aby mohl být váš výpočet přesný.

Stejné je to s datováním pomocí uhlíku. Prostě je zde příliš mnoho neznámých. Vědci nevědí, jak stará je Země, jelikož nevědí a nemohou pozorovat, co se odehrálo v minulosti. Anebo jak se měnilo okolní prostředí. Je neuvěřitelné, že na tak pochybných předpokladech vzniklo něco, co můžeme nazvat novodobým náboženstvím. A je zvláštní, že evolucionisté zesměšňují křesťanskou víru. Věřit v evoluci vyžaduje mnohem více víry než věřit ve stvoření.

Důkazy pro stvoření

Skutečná věda stále více předkládá myšlenku, že Země je mladá - což odpovídá biblické zprávě o stvoření. Nezapomínejte, že i ta nejsofistikovanější měřící technika nedokáže detekovat 14C ve vzorcích starších než 80 000 let. V roce 1997 přišla skupina RATE s projektem, během nějž v průběhu osmi let zkoumala data, která evolucionisté typicky ignorují nebo cenzurují. Jedním z jejich odhalení byly významné hodnoty 14C zjištěné u různých vzorků uhlí a diamantů z celého světa. Tyto poznatky svědčí o tom, že uhlí a diamanty nemohou být miliony let staré, jak tvrdí evolucionisté.

Vědci nyní také vědí, že poměr 14C/12C nebyl během dějin Země stejný. (Například množství 14C v atmosféře se prudce zvýšilo během doby průmyslové revoluce.) Fyzikové Suesse a Lingenfelter ukázali, že 14C nyní vstupuje do atmosféry o 30 procent rychleji, než z ní vystupuje. Když dojde na datování pomocí uhlíku, znamená to, že tisíc let starý vzorek vypadá mnohem starší, než ve skutečnosti je - když je datován metodou, jež předpokládá rovnováhu v atmosféře. Čím starší je vzorek, tím bude chyba větší!

Dokonce i když zahrneme do výpočtů korekci, která je výsledkem zvýšení obsahu 14C během průmyslové revoluce, vzorky stále ještě vypadají starší, než ve skutečnosti jsou. Vrstva vody, která podle biblické knihy Genesis obklopovala předpotopní Zemi, mohla navíc bránit vstupu většiny 14C z okolního vesmírného prostoru. Předpotopní vzorky by tak obsahovaly tak málo 14C, že by to vypadalo, že se rozkládají již desítky tisíc let.

A kde jsou lidé?

Zamyslete se nad počtem obyvatel světa, jenž se dnes blíží sedmi miliardám. Okolo roku 1960 byly na Zemi pouze tři miliardy lidí, v roce 1804 to byla jedna miliarda. V době, kdy žil Ježíš Kristus, žilo na Zemi pouze cca 200 milionů lidí. Když budete pokračovat s použitím stejné křivky růstu populace zpět dalších asi 2 500 let - do doby potopy - dostanete se na osm lidí: Noe se svojí ženou, třemi syny a jejich manželkami.

Nyní zkuste použít stejnou křivku růstu (která je pozorovatelným vědeckým faktem), abyste vypočítali počet obyvatel Země, kdyby se člověk začal množit řekněme před pouhými 10 000 lety. (Nebudeme si všímat milionů let, se kterými pracuje evoluční teorie.) Měli bychom stát bok po boku na každé čtvereční stopě povrchu naší planety - a to ve sto vrstvách! Kam zmizeli všichni ti lidé? Kromě toho není k nalezení tolik lidských pozůstatků, hrobů ani lidských výtvorů, které by svědčily o tom, že na Zemi žilo a zemřelo takové množství lidí.

Dříve jsem věřil v teorii velkého třesku. Vlastně v ni ještě svým způsobem věřím - Bůh řekl a stalo se! S touto teorií je spojeno mnoho problémů, které se jednoduše nedají vysvětlit. Mimochodem, žádný vědecký pokus ještě nikdy neukázal, že exploze dokáže vyprodukovat pořádek a fungující systém.
Přesto je běžnou praxí bezostyšné pronásledování vědců, kteří si dovolí tuto teorii (a další podobné) jenom trochu zpochybnit. Dříve velmi uznávaní vědci, jako např. astronomové Geoffrey a Margaret Burbridgeovi, kteří se odváželi přijít s jiným vysvětlením, byli cenzurováni a odsunuti na vedlejší kolej. Profesor fyziky dr. Stefan Marinov dokonce spáchal sebevraždu - kvůli intoleranci, jíž byl vystaven v reakci na svoji práci, která nesledovala „střední proud".

Když vědecký závěr protiřečí Bibli, neznamená to, že bychom měli Bibli znovu a jinak vyložit. Tisíce skutečných vědců věří ve stvoření, jsou však soustavně umlčováni ateisty, kteří ovládají vědecké časopisy a mají pod palcem i akademická privilegia, i podlézavými médii, jež kladou názory chybujících lidí nad Boží slovo.

Doug Batchelor, Amazing Facts