Hudba zlepšuje duševní výkonnost
Organizace College Entrance Examination Board oznámila, že studenti, kteří chodili do hudebky anebo rádi poslouchali kvalitní hudbu, dosahovali lepších výsledků při vstupních testech. Ti, kteří navštěvovali hodiny hudby, měli o 53 bodů lepší výsledky v testech verbálních schopností a o 39 bodů lepší výsledky v matematice. Ti, kteří rádi hudbně naslouchali, měli o 61 bodů lepší výsledky ve verbálních testech a o 42 bodů v matematických.
Vědci z University of Montreal zjistili skenováním mozku, že hraní z listu „aktivovalo určité oblasti ve všech čtyřech mozkových lalocích“, aktivní byly i části malého mozku. Výzkumníci z Lipska pak objevili, že hudebníci mají větší tzv. planum temporale, tedy část mozku spojenou se schopností dobře číst. Muzikanti měli současně silnější nervová vlákna, která spojují obě části mozku.
Výzkum provedený na texaských školách odhalil, že studenti, kteří brali hodiny hudby anebo měli hraní na hudební nástroj jako koníček, spíše než jejich vrstevníci odolávali pokušení užívání drog. Studenti druhého stupně, kteří hráli v orchestru anebo zpívali ve sboru, měli celoživotní riziko užívání jakékoliv návykové látky nejnižší.
Na Rhode Islandu zjistili další vědci, že hudební výchova na prvním stupni značně zlepšuje schopnost žáků dobře číst a psát. Výzkumnící z University of Toronto pak přišli na to, že u těch dětí, které chodily do hudebky, se projevil vyšší nárůst IQ (o sedm bodů za rok) oproti těm, které žádné hodiny hudební výchovy nebraly (o tři body za rok). Rozdíl nesouvisel s hudebním nadáním jednotlivých – roli hrálo jednoduše to, jestli muzicírovaly nebo nikoliv.
V další studii se ukázalo, že dobrovolníci, kteří během aktivního využívání běhátka naslouchali Vivaldiho Čtveru ročních období, měli mnohem lepší výsledky v následných testech verbálních schopností, než když běhali bez hudebního doprovodu.
Floridská studie na 52 nedonošených dětech s nízkou porodní váhou, kteří byli odkázáni na inkubátor, ukázala, že u poloviny z nich, které byly vystaveny poslechu ukolébavek a melodických dětských písniček (nikoliv rocku), bylo zaznamenáno rychlejší nabývání na váze, větší chuť k jídlu, zkrácení doby pobytu v nemocnici a méně stresového chování.
Roli hraje jistě nikoliv pouze fakt, jestli nasloucháme anebo nenasloucháme hudbě, ale také to, o jaký druh hudby se jedná. Ale o tom až někdy příště. J
Z knihy Neila Nedleyho Ztracené umění myslet. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.