Jakou roli pro náš zdravotní stav hraje životní prostředí, jmenovitě znečistěné ovzduší, hluk či stres?

Hlavními zdroji znečištění je doprava. Škodlivé molekuly, které se uvolní z automobilových motorů mají třeba až 100 000x větší pravděpodobnost, že skončí v lidských plicích, než molekuly, které vycházejí z vysokých komínů elektráren. Proto tímto způsobem automobilová doprava poškozuje lidské zdraví.

Výrazným zdrojem znečištění je produkce tepla pro vytápění. Zde se ovšem situace podstatně zlepšuje. Nejvýrazněji je to vidět v případě velkých měst, např. Prahy, která má být zásobována jednak odpadním teplem z mělnické elektrárny a dalším zdrojem tepla má být zemní plyn, při jehož spalování vzniká neporovnatelně menší znečištění než při spalování sirnatého a málo výhřevného hnědého uhlí. V tomto smyslu lze očekávat, že znečištění ovzduší se bude snižovat (ono se už snižuje) a zdravotní poměry se v tomto ohledu zlepšovat.

Velmi výrazně lidské zdraví poškozuje hluk, mnohem více, než si většina z nás dokáže představit, často ještě více než znečistěné ovzduší. Hlavním zdrojem hluku je opět doprava. V tomto smyslu nahrazování veřejné dopravy dopravou automobilovou zapříčiňuje určité zhoršení zdravotních poměrů. V přepočtu na přepravu jedné osoby automobily produkují mnohokrát více znečištění a jsou i větším zdrojem hluku.

Automobily poškozují lidské zdraví přímo dopravními nehodami, znečišťují ovzduší, jsou zdrojem hluku a přímo i nepřímo vedou k omezení pohybu. Ten, kdo má automobil, se v mnoha případech vzdá i toho minimálního pohybu, který mu dříve zajišťovala nutná chůze třeba na zastávku prostředku veřejné dopravy. Ovšem sám pohyb velkého počtu automobilů v ulicích vede k omezení pohybu lidí. Lidé, zvláště děti, podstupují určité nebezpečí při přecházení ulic, což v konečném důsledku může vést k omezení pohybu. V tomto smyslu automobilizace zhoršuje zdravotní poměry.

Na jedné straně je jasné, že znečištěné ovzduší a hluk poškozují zdraví a je proto třeba věnovat veškeré úsilí k odstranění těchto škodlivých účinků, je třeba zlepšovat životní prostředí.

Na druhé straně nesmíme zapomenout, že rozhodující příčinou špatného zdravotního stavu v ČR je nezdravá strava a kouření. I v těch částech naší země, např. na Šumavě, kde vzduch je čistý, je tam klid a kouzelné ticho, čistá je voda i půda, lidé tam nestrádají stresem a shonem velkoměsta či průmyslové aglomerace, i v těchto částech naší země je zcela neporovnatelně vyšší úmrtnost na infarkt myokardu a další civilizační nemoci než třeba ve velkoměstech v Japonsku či v Jižní Americe. Rozhodující příčinou poškození našeho zdraví je nezdravá strava a cigarety. A pokud někdo vysvětluje náš špatný zdravotní stav odkazem na špatné životní prostředí, tak poskytuje lidem informace, které jim v konečném důsledku brání, aby si své zdraví ochránili. Máme nesčetně důvodů zlepšit životní prostředí, potřebujeme to i proto, abychom pomohli svému zdraví. Náš špatný zdravotní stav však nelze vysvětlovat stavem životního prostředí.

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu