Je třeba zastavit ničení přírody

Tak se ve zkratce dá interpretovat zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) o změně klimatu a využívání půdy. 

Zpráva navazuje na loňskou přelomovou zprávu IPCC. Jde o další urgentní varování vědecké komunity, že bez zásadních řešení v produkci potravin a v péči o krajinu nebude možné splnit požadavky Pařížské klimatické dohody ani zajistit dostatek potravin pro světovou populaci.

Zde je seznam zásadních faktů, které nová zpráva IPCC přináší.

Lidstvo využívá/ovlivňuje více než 70 % plochy pevniny. 70 % celkové spotřeby sladké vody na planetě je využito v zemědělství. Oteplení je na souši skoro dvojnásobné (o 1,53°C) oproti celkovému průměrnému nárůstu teploty (o 0,87°C) v porovnání s předindustriální dobou. Změny klimatu tak již dnes negativně ovlivňují produkci potravin, přispívají k degradaci půdy, dlouhým epizodám veder a sucha či rozšiřování pouští (počet lidí, které bydlí v pouštních oblastech, se zvýšil od roku 1961 o 300 %).

Celková produkce potravin, kde je zahrnuto nejen zemědělství, využívání půdy a její přeměna, ale i doprava, zpracování, skladování, balení, prodej, spotřeba a ztráty, přispívá ke globálním emisím skleníkových plynů až z 37 % (uvádí se 21-37 %). 23 % emisí skleníkových plynů má na svědomí zemědělství, lesnictví (kácení lesů a pralesů, požáry) a další lidská činnost související s využíváním půdy.

Samotný chov zvířat má enormní emise skleníkových plynů, především metanu, který je v porovnání s oxidem uhličitým až 28krát silnější skleníkový plyn. Zároveň má chov zvířat na svědomí 80 % odlesňování, ať už kvůli pěstování krmiv – především sóji – nebo kvůli vytváření nových pastvin. Ztráty při výrobě potravin, plýtvání a odpad mají na svědomí 8-10 % všech antropogenních emisí skleníkových plynů.

Spotřeba masa na osobu se celosvětově zdvojnásobila v porovnání s rokem 1961. Od roku 1975 se množství lidí, kteří trpí nadváhou, zdvojnásobilo. Aktuálně je na světě okolo dvou miliard lidí, kteří mají nadváhu nebo jsou obézní. 821 milionů lidí na planetě naproti tomu trpí podvýživou. Od roku 1961 se spotřeba minerálních hnojiv zvýšila devětkrát, emise metanu z chovu přežvýkavců vzrostly 1,7krát a spotřeba vody na zavlažování se zdvojnásobila.

Čísla z nové zprávy IPCC hovoří jasně. Zdraví pevninských ekosystémů – od lesů, luk a polí přes mokřady až po zamrzlou tundru – je kvůli lidské nenasytnosti, bezbřehému konzumerismu a honbě za ziskem a v poslední době i kvůli eskalující klimatické krizi ve vážném ohrožení. Neudržitelným čerpáním zásob, které nám půda dává, ohrožujeme přístup k pitné vodě i potravinám a znásobujeme rizika pro zachování přírodní rozmanitosti naší planety.

Politici všech zemí by se měli s výsledky zprávy detailně seznámit a konat na základě skutečně vědecky podložených faktů a ne podle zájmů lobbistů zemědělských firem či fosilního nebo automobilového průmyslu. Stále existuje cesta, jak drastické dopady změn klimatu přinejmenším výrazně zmírnit a zároveň se adaptovat na to, co kvůli změnám klimatu pociťujeme již dnes. Na klíčová rozhodnutí ovšem již nezbývá moc času.

Vědci již svůj díl práce odvedli. Řada je na nás, zda dokážeme přimět naše politiky, ale i velké korporace, aby jejich rozhodnutí reflektovala vědecké poznání a snahu předat naší planetu budoucím generacím v obyvatelném stavu.

V neposlední řadě je to i o nás samotných. I my můžeme a vlastně musíme změnit naše zvyky, nároky a omezit svoji spotřebu, například tolik zmiňovaných živočišných produktů. Do roku 2050 by se podle různých vědeckých studií živočišná produkce a spotřeba měly snížit alespoň o 50 %. K tomu může přispět každý z nás již dnes.

Jan Freidinger, Greenpeace