Foibé (čistá, zářivá)

Foibé byla odvážná žena, na kterou jste se mohli spolehnout. Z přístavního města nedaleko Korintu odešla do Říma, aby doručila dopis, který Pavel napsal Římanům. V té době to vyžadovalo odvahu. Pravděpodobně nešla sama. Přesto to byla dobrodružná a riskantní práce, která si zaslouží náš obdiv.

Sestra Foibé byla, jak čteme, „diakonkou církve v Kenchrejích“ (Ř 16,1). Řecký výraz, který se skrývá za slovem označujícím její postavení, může být použit v obecném významu jako „služebnice“. Jiné překlady naznačují, že byla „vedoucí“ místního sboru. Možný je i překlad, že byla „diakonkou“.

V každém případě byla Foibé důležitou osobou církve v Kenchrejích. Na základě některých zmínek by se nám mohlo zdát, že Pavel si žen až tak nevážil. Při pozorném čtení poslední kapitoly listu Římanům zjistíme něco úplně jiného. V této kapitole Pavel zmiňuje několik žen, kterých si velmi vážil v jejich vedoucích služebnostech. V diskusích, které v současnosti probíhají o úloze žen v církvi, je to důležitý bod, kterého je třeba si všimnout.

Milující Otče, děkuji Ti za ženy jako Foibé, které byly silnými vůdkyněmi v církvi a staly se vzorem pro ženy ve službě.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.