Před potopou

Bůh obdařil předpotopní lidi mnohými vzácnými dary. Ti však využívali Božích darů k oslavě sebe samých a změnili je v prokletí, protože místo Dárce začali milovat dary. Využívali zlata a stříbra, drahých kamenů a vzácného dřeva při stavbě svých příbytků a předháněli se v přepychu. Nemysleli na Boha a záhy začali popírat jeho existenci. Uctívali přírodu místo Tvůrce přírody. Velebili lidského génia.

I dnes jsme svědky nepravostí, které před potopou přivolaly na svět Boží pomstu. Z lidských srdcí se vytratila Boží bázeň; lidé nedbají na Boží zákon a pohrdají jím. Požitkářství, které zachvátilo lidstvo před potopou, se svým rozsahem vyrovná požitkářství dnešního lidstva.

Čím víc se předpotopním lidem čas milosti krátil, tím víc se oddávali vzrušujícím zábavám a oslavám. Ti, kteří měli vliv a moc, dělali vše pro to, aby lidé neměli čas přemýšlet o Boží poslední výstraze. Totéž se opakuje i dnes. Stále nové způsoby zábavy činí člověka lhostejným vůči Bohu a brání mu přijmout pravdy, které jediné ho mohou zachránit před blížící se záhubou.

Velký Bože, jak tomu bylo před potopou, tak je tomu i dnes. Prosím, smiluj se nad námi a pomoz nám vyjít z tohoto světa.

Ze spisů Ellen G. Whiteové vybrala Marcela Bieliková. Knihu Obraz lásky vydalo nakladatelství Advent-Orion.