Í-kábód (sláva odešla)

Co vede matku k tomu, aby dala svému novorozenci jméno Í-kábód – Sláva odešla? Tento příběh se odehrál v dobách Samuela, posledního soudce. Národ opět postihla krize. Izrael musel už poněkolikáté snášet útoky Pelištejců. Velmi těžce nesl skutečnost, že archu smlouvy – nejsvětější předmět z Boží svatyně – ukořistili Pelištejci. Uprostřed této národní tragédie zažila Pinchasova manželka osobní drama. Když se dozvěděla, že v porážce zemřel její manžel, švagr a pak i tchán, začala rodit. Porod nepřežila, ale pro svého syna stihla zvolit jméno a vysvětlit, proč vybrala právě takové. Pochopila význam toho, co se stalo. Za těchto okolností si Izrael už nemohl být jist přítomností Boží slávy.

Tento tragický příběh nám připomíná, že přítomnost Boží slávy není samozřejmostí. Bůh chce být s námi. Existují však určité hranice. Individuálně nebo kolektivně můžeme Boha jakoby odehnat tím, že vytvoříme tak velkou propast mezi naším nedostatkem svatosti a jeho slávou, že tyto dvě entity už nebudou moci spolu existovat. V dané chvíli tak slovo Í-kábód výstižně popisuje tuto smutnou realitu: Boží sláva nás opustila! Ať je to výstrahou i pro nás.

Bože, děkujeme Ti, že jsi se svou slávou vstoupil do našeho života. Kéž bychom si i my dnes opravdu vážili této obrovské výsady.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.