Král a sluha

Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: „Měj se mnou strpení, a všecko ti vrátím!“ Pán se ustrnul nad oním služebníkem, propustil ho a dluh mu odpustil. (Mt 18,23–27)

Kristus učil, že v odpouštění nemáme nikdy stanovit míru. Odpuštění udělené králem znázorňuje Boží odpuštění všech hříchů. Krista tu představuje král, který ze soucitu odpustil dluh svému služebníku.

Brzy dostal i tento dlužník příležitost následovat příklad svého laskavého pána. Jemu král odpustil deset tisíc hřiven, přítel mu však dlužil pouhých sto denárů. Zatímco se k němu král zachoval tak velkoryse, on v jednání se svým spolupracovníkem neprojevil milosrdenství, jakého se dostalo jemu. Vynesl nad dlužníkem podobný rozsudek, jakého byl sám tak milostivě zproštěn.

Kdo odmítá odpouštět, připravuje se o naději, že dosáhne odpuštění. Kdo je nemilosrdný k druhým, ukazuje, že sám nepřijal Boží odpouštějící milost. Soucit a milosrdenství, které projevil Kristus ve svém životě, se projeví také v životě lidí, kteří přijali jeho milost. Největší poučení obsažené v tomto podobenství spočívá v protikladu mezi Božím milosrdenstvím a tvrdostí člověka. Boží odpouštějící milost má být měřítkem našeho odpouštění. Tím, jak jednáme s druhými, ukazujeme, zda jsme tuto lásku přijali.

Laskavý Bože, pomoz nám přijmout Tvou milost.

Ze spisů Ellen G. Whiteové vybrala Marcela Bieliková. Knihu Obraz lásky vydalo nakladatelství Advent-Orion.