Mojžíš

Po celou tu dlouhou dobu, po kterou Mojžíš pobýval s Bohem, odrážela Mojžíšova tvář slávu Boží přítomnosti. Aniž o tom věděl, zářila jeho tvář po sestupu z hory oslňujícím světlem. Tato nebeská záře byla symbolem odpuštění, jehož byl Mojžíš viditelným prostředníkem a zástupcem jediného pravého Přímluvce.

Mojžíš je předobrazem Krista. Jako si tento přímluvce za Izrael zastřel svou tvář, tak i Kristus, božský Prostředník, při sestoupení na tuto zem zastřel své božství lidskou podobou. Kdyby byl přišel oděn nádherou nebes, nemohl by se stýkat s hříšnými lidmi. Nebyli by schopni snést pohled na slávu jeho přítomnosti. Proto se ponížil a přišel na svět v podobě člověka.

Bůh uznal za vhodné, aby Mojžíš prošel školou utrpení a bídy, která ho měla připravit k tomu, aby mohl uvést zástupy Izraelců do pozemského Kenaanu. Boží Izrael, putující do nebeského Kenaanu, má Vůdce, který takový výcvik nepotřeboval, aby se připravil na své poslání. Přesto mělo utrpení v jeho životě svůj význam. „Protože sám prošel zkouškou utrpení, může pomoci těm, na které přicházejí zkoušky“ (Žd 2,18).

Milostivý Pane, děkujeme, že ses ponížil a přišel na tuto zem.

Ze spisů Ellen G. Whiteové vybrala Marcela Bieliková. Knihu Obraz lásky vydalo nakladatelství Advent-Orion.