Svatostánek

Když byl Mojžíš na hoře, dostal od Boha příkaz: „Ať mi udělají svatyni a já budu bydlet uprostřed nich“ (Ex 25,8). Bůh ukázal Mojžíšovi na hoře nebeskou svatyni a přikázal mu, aby všechno udělal podle vzoru, který mu předvedl. Pro stavbu svatyně byli vybráni muži mimořádně Bohem obdarovaní zručností a moudrostí. Sám Bůh dal Mojžíšovi plán této stavby s podrobnými údaji o její velikosti a tvaru, o materiálu, který se má použít, i o každém kusu nábytku. Práce na stavbě svatostánku trvala asi půl roku.

Svatostánek byl zbudován tak, že se dal rozebrat a Izraelci jej mohli na své pouti nosit s sebou. Měl dvě části – svatyni a svatyni svatých. Před vstupem do svatyně museli kněží nechat obuv v předsíni a dříve, než začali konat službu ve stánku úmluvy nebo u obětního oltáře, museli si umýt ruce i nohy.

Slavnostní služba ve svatostánku znázorňovala velké pravdy, které byly zjeveny pozdějším pokolením. Vůně kadidla, stoupající s modlitbami Izraele, představovala Boží spravedlnost. Jen s ní může Bůh přijmout modlitbu hříšníka. Krvavá oběť na obětním oltáři byla svědectvím o Vykupiteli a ze svatyně svatých zářilo viditelné znamení Boží přítomnosti.

Náš nebeský Otče, děkujeme, že tak, jako jsi kdysi bydlel uprostřed Izraelců, chceš bydlet i uprostřed nás.

Ze spisů Ellen G. Whiteové vybrala Marcela Bieliková. Knihu Obraz lásky vydalo nakladatelství Advent-Orion.