Dělníci na vinici

Podobenství o dělnících na vinici poukazuje na žárlivost a podezírání. Láska se raduje z pravdy a nevede k závistivému srovnávání. Člověk naplněný láskou srovnává jen laskavost Pána Ježíše se svou vlastní nedokonalou povahou.

Nikdo proto nemá důvod vyvyšovat se nad druhé nebo někomu závidět. Nikdo nemá větší výsady než druhý. A nikdo nemůže tvrdit, že mu odměna náleží právem.

Toto podobenství upozorňuje všechny pracovníky na Boží vinici, bez ohledu na to, jak dlouho pracovali a kolik toho vykonali, že bez lásky k bližním a bez pokory před Bohem nejsou ničím. Zbožnost nemá nic společného s vyvyšováním vlastního já.

Bůh přijímá naši službu ne proto, jak je dlouhá, ale na základě naší ochoty a věrnosti v práci. Pán chce, abychom se mu při práci cele odevzdali. I ta nejmenší povinnost, kterou vykonáme upřímně a nezištně, je Bohu milejší než jakékoli velké dílo poznamenané sobectvím. Bůh vidí, do jaké míry se v naší práci projevuje Kristova povaha, a více si všímá lásky a věrnosti než toho, kolik jsme toho vykonali.

Mocný Bože, naše činy hodnotíš jinak než my. Pomoz nám pamatovat, že bez lásky jsme ničím.

Ze spisů Ellen G. Whiteové vybrala Marcela Bieliková. Knihu Obraz lásky vydalo nakladatelství Advent-Orion.