Jsou řešením biochovy?

Například kuřata a slepice zde mohou být dvě třetiny života drženy v halách po tisících s hustotou až šestnáct kuřat či šest slepic na metr čtvereční; předepsaný prostor pro jedno prase ve stáji je 1,3 m². Zvířata by měla mít alespoň po část života k dispozici výběh na venkovní prostranství, předepsané plochy však nejsou příliš velké (například 1 m² na jedno prase ve výkrmu).

Zcela bez omezení zůstává násilné odebírání mláďat od matky, v případě dojnic se tak i v biochovech děje většinou hned po narození. S výjimkou drůbeže neexistuje žádné omezení pro používaná plemena, běžně se proto chovají holštýnské krávy, které za cenu devastace zdraví produkují desetkrát více mléka, než by mohlo vypít tele. Zdravotní problémy zvířat jsou někdy ještě horší než v konvenčních chovech, protože předpisy pro ekologické zemědělství omezují možnost podávání léčiv.

Zvířata jsou v ekologickém zemědělství zabíjena na stejných jatkách a přepravována stejným způsobem jako v konvenční produkci. I v biochovech jsou dojnice a nosnice zabity v okamžiku, kdy přestanou být produktivní a stejně tak jsou zabíjeni kohoutci a telata – nechtěné vedlejší produkty „výroby“ biomléka a biovajec.

Z materiálů OS Otevři oči.