Kuřáci mají vyšší riziko deprese

Například Nakamura a jeho japonští kolegové zjistili, že po 15hodinové abstinenci od nikotinu se krevní oběh v mozku u některých zvýšil, u jiných snížil. Edward Domino a jeho spolupracovníci z Michiganské univerzity v Ann Arbor dokonce zjistili ještě složitější souvislosti mezi nikotinem a oběhem krve v mozku. Dokázali, že příjem nikotinu u kuřáků, kteří abstinovali deset hodin, v některých oblastech mozku oběh krve zvýšil, ale v jiných naopak zpomalil.

Z pohledu deprese bylo zajímavé zjištění nedostatku krve v levé polovině mozku v oblasti hipokampu a parahipokampu (na rozdíl od pravé poloviny). Právě tyto oblasti totiž stimulují velice důležitou orbitomediální prefrontální mozkovou kůru, což poukazuje na nadměrnou dominaci pravého čelního laloku způsobenou nikotinem – tedy na změny, které vytvářejí předpoklad pro vznik deprese.

Jiní odborníci tvrdí, že kouření pravděpodobně riziko výskytu deprese nezvyšuje. Podle jejich názoru spočívá příčina společného výskytu nikotinu s depresí v tom, že lidé s depresí mají tendenci léčit se nikotinem. Nikotin totiž dočasně zvyšuje hladinu chemických látek v mozku, které zlepšují náladu.

Diskuse stále probíhá, avšak některá fakta zůstávají: 1) Odborníci se shodují v tom, že kouření a deprese spolu souvisejí. 2) Žádný lékař nedoporučuje nikotin jako legitimní lék na depresi.

Nejlepší je tuto návykovou chemickou látku zcela ze života odstranit, a to nejen kvůli depresi, ale také kvůli dalším negativním účinkům nikotinu na mozek.

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.