Liberálové vs. konzervativci

„Hledání smyslu života souvisí s pocitem, že věci jsou takové, jak mají být, a že existuje zákon pro pořádek“, říká David Newman z University of Southern California. „Pokud se nám zdá život příliš chaotický, pak je zřejmě oslabené i naše vnímání smyslu života.“ Mnozí lidé věří v náhodu, která za vším stojí a všechno „řídí“. Toto jejich přesvědčení může být sice silné, neposkytuje ale jednu důležitou věc – logické (a pravdivé) vysvětlení světa a života, které by dávalo smysl.

Vědci ve své práci, jejíž výsledky byly zveřejněny v časopise Social Psychological and Personality Science, analyzovali výsledky ze dvou národních studií a dalších tří studií, ve kterých byl z různých pohledů zkoumán pocit štěstí.

Celkově tyto studie sledovaly tisíce lidí z 16 zemí během období dlouhého až čtyři desetiletí. Účastníci označovali sami sebe na stupnici od jedné do sedmi, od „mimořádně konzervativního“ po „extrémně liberálního“ člověka. Hodnotili také, nakolik souhlasili nebo nesouhlasili s prohlášeními jako například „můj život má skutečný význam“ či „vím, jaký je smysl mého života“. Psychologové si byli vědomi toho, že roli zde může hrát i náboženské přesvědčení, provedené analýzy proto zohlednily také tento fakt. I tak byl vztah mezi mírou konzervatismu a pocitem smysluplného života těsný.

Výsledky jasně ukázaly, že konzervatismus (a to jak světonázorový, tak politický) přinášejí lidem silnější pocit smyslu a významu života. A to v dnešním postmoderním, zrelativizovaném a skeptickém světě není málo.

Petra Galisová, Ambulance klinické výživy