Mateřské mléko

Jedna moje známá to zformulovala takto: „Když kojím své dítě, všechno v mém životě se zpomalí. Zakouším život v nové podobě. Jsem ve svém těle - ne v autě anebo v kanceláři, přemýšleje o něčem jiném, co bych měla udělat. Jsem právě tady a teď a dělám něco, co je tak správné. Vidím, jak moje miminko pije a vím, že mu dávám něco, co ovlivní celý jeho život. Cítím se být také spojená s celou tou dlouhou řadou žen, matek, které dělaly to samé, co já, vracím se tak celou cestu až na samý počátek. Je to naprosto přirozený mateřský čin."

Kojení ovlivňuje náš život tolika způsoby, že je ve skutečnosti nemožné psát o něm, bez toho, že bychom si uvědomovali, že dokážeme vyjádřit jenom malý zlomek jeho významu a důležitosti. Čím více věda objevuje, tím více ducha inspirující se tato živá, tekutá tkáň stává.

Ochrana miminek před onemocněním

Mateřské mléko obsahuje vodu, uhlohydráty, tuky, bílkoviny, vitamíny, minerály a mnoho dalších látek, které jsou přesně namíchány, aby napomáhaly k růstu a vývinu dítěte. Jedná se o kompletní potravinu, která poskytuje všechny živiny, které dítě potřebuje ke zdravému vývinu přinejmenším v prvních šesti měsících života. Na rozdíl od různých náhražek mateřského mléka, které jsou relativně novým jevem, je mateřské mléko vyzkoušenou látkou, která je základem zdraví dítěte již po celá tisíciletí. Nejenom, že poskytuje miminku perfektní výživu, mateřské mléko dítě brání a pomáhá mu ve vývinu nesčetně dalšími způsoby.

Dlouho předtím, než je imunitní systém dítěte dostatečně silný, aby dokázal bojovat s nemocí sám, poskytuje mateřské mléko dítěti neuvěřitelné množství imunitních buněk a protilátek, které se vytvářejí na ochranu dítěte před všemi druhy choroboplodných zárodků. Ve skutečnosti dítě chrání imunitní systém matky. Během pár hodin po expozici baktériím nebo virům začne matka produkovat imunitní buňky, protilátky a imunoglobuliny, které jsou všechny speciálně vytvořeny k tomu, aby vymýtily patogen, kterému jsou matka i dítě vystaveny. Všechny tyto složky imunity proudí k dítěti prostřednictvím mateřského mléka. Nezáleží na tom, zda zdroj nákazy pochází ze vzduchu nebo z krve, zda infikuje střeva, hrudník, ucho, močové cesty, nervový systém nebo mozek, mateřské mléko poskytuje armádu imunitních buněk, které jsou všechny vytvořeny k tomu, aby potřely potenciální onemocnění, obvykle dříve, než se mu podaří zakořenit se v těle dítěte.

Mateřské mléko napomáhá růstu přátelských baktérií ve střevním traktu dítěte, jako je Lactobacillus bifidus, který brání rozšíření baktérií způsobujících nemoc, včetně Staphylococcus aureus, zlatého stafylokoka, který může způsobit celou řadu onemocnění hrdla, sinusových dutin, plic a kůže. Mateřské mléko vytváří základnu zdravé střevní flóry pro celý život dítěte. Lidské mateřské mléko působí také protizánětlivě, což znamená, že potlačuje otoky, které často doprovázejí nemoci i zranění a které mohou také působit bolesti.

Ještě dalším způsobem, který mateřské mléko chrání dítě před bakteriální i virovou infekcí, je obsah cukrů, které brání škodlivým baktériím přichytávat se k buňkám a tkáním dítěte. Kojení brání děti před škodlivými mikroby, které způsobují chřipku, infekce ucha i hrdla, zápal plic, vážný průjem, bakteriální meningitidu, botulismus, infekce močových cest a nekrotizující enterokolitidu. To je pouze jeden z řady důvodů, proč mají kojené děti nižší výskyt ušních infekcí než děti krmené umělou výživou z láhve.

Vědecký výzkum ve skutečnosti ukázal, že kojené děti mají čtvrtinové riziko výskytu vážných onemocnění dýchacích cest a střevního traktu a desetinové riziko toho, že budou hospitalizovány s bakteriální infekcí, která by je ohrožovala na životě. Kojení rovněž děti zřejmě chrání před vážnými zánětlivými onemocněními střev, včetně vředové kolitidy a Crohnovy choroby. V rozvíjejících se zemích, kde pro děti představují největší riziko špatná hygiena a bakteriální a virové infekce, mají děti krmené z láhve nejméně čtrnáctkrát vyšší riziko úmrtí na průjmové onemocnění a čtyřikrát vyšší riziko úmrtí na zápal plic než kojené děti.

Tento ochranný účinek se dokonce rozšiřuje na dospělé, kteří byli jako děti kojeni; mají významně nižší riziko, že onemocní nějakým alergickým onemocněním, jako je ekzém, astma či alergie na potraviny. Některé studie rovněž uvádějí, že kojení zřejmě snižuje riziko onemocnění rakovinou, zvláště lymfomy a akutní leukémií. Prohlášení American Academy of Pediatrics z roku 1997 uvádí: „Existuje celá řada studií, které ukazují možný ochranný účinek kojení proti syndromu náhlého dětského úmrtí, juvenilní cukrovce, Crohnově chorobě, vředové kolitidě, lymfomu, alergickým onemocněním a dalších chronickým onemocněním trávícího traktu."

Kojení napomáhá zdravějšímu nervovému systému

Je pozoruhodné, že studie ukazují, že děti, které byly kojené, dosahují při testech IQ soustavně lepších výsledků než děti, které byly krmené z lahve. Tato schopnost napomáhat zdravému vývinu nervového systému a mozku platí dokonce i pro předčasně narozené děti, které nestrávily v děloze plných devět měsíců, aby se mohl jejich nervový systému plně rozvinout. Studie ukazují, že při testování IQ sedmiletých dětí, které se narodily předčasně, ale byly kojeny, dosahují tyto děti v průměru o 8,3 bodu více než děti, které se narodily předčasně, ale kojeny nebyly. Další výzkum ukázal, že vskutku platí, že čím více mateřského mléka dítě zkonzumuje, tím vyšší je jeho IQ později v životě.

Tyto vyšší hodnoty IQ mohou být důsledkem schopnosti, kterou kojení dává, bránit a povzbuzovat rozvoj nervového systému. Mateřské mléko poskytuje bohatý obsah esenciálních tuků a cukrů, které mohou učinit později v životě nervový systém odolnějším proti poraněním viry anebo proti autoimunitním onemocněním, včetně takového onemocnění jakým je roztroušená skleróza. Mohou být však ještě dramatičtější důvody, proč kojení posiluje lidskou inteligenci.

Mateřské mléko není jen dobrým a výživným zdrojem potravy, dnes se uznává, že se jedná o silnou směs hormonů, neuropeptidů a látek, které působí jako opiáty a kterým se říká přirozené opiáty, které nejenom že posilují zdravé zrání nervového systému, ale dokáží skutečně tvarovat mozek kojence a jeho chování. Vědecké studie se nesoustředí pouze na mateřské mléko, ale také na prsy ženy, protože se předpokládá, že právě zde se některé nezbytné hormony vytvářejí.

Dr. Yitzhak Koch s kolegy na Weizmann Institute of Science v Rehovotu v Izraeli ukázal v pokusech na zvířatech, že hormony nezbytné pro zdravý vývin nervového systému se vytvářejí v prsní tkáni. I když byl tento objev učiněn ve výzkumu na zvířatech, vědci jsou si jisti, že k podobným jevům dochází i v prsech ženy, což činí kojení nezbytným pro plný rozvoj lidského nervového systému.

Prs „je unikátní žlázou, žlázou, která je podceňována," řekl dr. Koch New York Times. „Její aktivita je mnohem komplexnější, než jsme si dříve mysleli."

Protože některé systémy, a to nejvíce nervový systém a trávicí trakt, nejsou v čase porodu ještě plně vyvinuty, vědci dnes uznávají, že kojení je nezbytným krokem v procesu, který umožňuje dítěti plný rozvoj.

Vědci přicházejí s hypotézou, že prs může být externím doplňkem placenty, orgánu metabolické výměny mezi plodem a matkou v průběhu těhotenství. Prs může být nezbytným pro završení úkolu tělesného rozvoje člověka, který byl započat v děloze.

„Možná se jedná o vzájemně se doplňující orgány," řekl dr. Koch. „Placenta je odpovědná za regulaci růstu a diferenciaci embrya. Po narození však nejsou ještě všechny orgány dítěte plně rozvinuty. Mozek stále roste. Prs by mohl vykonávat stejný úkol (pro mozek, který placenta dělala pro embryo)".

Je zřejmé, že hojnost hormonů, které zaplavují mateřské mléko, podporuje tuto hypotézu. Mezi hormony, které se nalézají v mateřském mléce, jsou:

Melatonin, který pomáhá tělu udržovat čas a regulovat určité cirkadiální rytmy, jako je cyklus chuti k jídlu a spánku.

Oxytocin, který pomáhá dítěti v rozvoji jeho schopnosti odpovídat souhlasně; je možné, že je potřebný i pro vytvoření láskyplného pouta mezi matkou a dítětem.

Thyroidní hormony, které mohou zažehnat příznaky vrozeného hypothyroidismu.

Bradykinin, který je potřebný k uvědomování si bolesti.

Endorfiny, přirozené opiáty, které povzbuzují náladu a působí jako přirozené tišící prostředky proti bolesti.

Růstový faktor podobný inzulínu, který je potřebný k tvorbě zdravé kůže a vývinu nervů.

V současné době je identifikováno a studováno mnohem více hormonů, které se nalézají v mateřském mléku. Vědci navíc prohlašují, že důležitost těchto hormonů nespočívá pouze v tom, co vykonávají nezávisle, ale také v tom, jak působí synergicky a napomáhají tak zdravému vývinu a mozku, jater, slinivky břišní, střev a dalších orgánů.

Výzkumná pracovnice Oregon Health Science University v Portlandu, dr. Martha Neuringerová, říká, že jsme se pouze dotkli povrchu toho, co všechno může být v mateřském mléku obsaženo. „Lidské mateřské mléko je neuvěřitelně komplikovaného složení," řekla New York Times. „Obsahuje bílkoviny, které jsme dosud ani neidentifikovali, tím méně, že bychom věděli, jakou mají funkci."

Mnohé okolo mateřského mléka a kojení zůstává pro lékaře a vědce záhadou. Když však vyjdeme z toho, co dnes již jistě víme, závěr je, že každý lékař, každá zdravotní sestra, každý pracovník ve zdravotnictví by měl doporučovat kojení bez jakýchkoliv výhrad nebo kompromisů.

Další výhody kojení pro dítě - a pro matku

Pokud existuje něco v lidské výživě, co je větší než součet jeho částí, pak je to mateřské mléko, které je mnohým více než jenom souhrnem jeho obsahu živin a hormonů, a to proto, že prostě přichází s mateřskou láskou. Dr. Grantly Dick-Read, který je dnes považován za otce hnutí za přirozený porod, říká, že novorozenec má tři základní potřeby: potravu z matčina prsu, teplo její náruče a bezpečí její přítomnosti. Kojení zahrnuje uspokojení všech těchto tří potřeb.

Dítě, které se narodí v termínu, stráví devět měsíců v teple matčiny dělohy. Protože matčina krev je jeho krví a protože matčino tělo je jeho tělem, jsou s matkou jedno. Zkušenost porodu ale přináší náhlé vytržení z onoho světa, který dítě obývalo. Nezávisle na tom, jak láskyplné a úžasné může to zrození být, na jisté úrovni se vždy jedná o šok. Dítě je náhle vrženo do světa vzduchu, jasného světla, změn teploty, nových zvuků, oblečení obepínajícího jeho pokožku, do světa neživých povrchů, na kterých často spočívá. Je-li v matčině náručí, může-li se přitisknout těsně k jejímu tělu, sát a být kojeno z matčina prsu, což pro něj určitým způsobem znamená spojení s tělesným zdrojem svého života. Není divu, že vědci dávají do vztahu prs a placentu, neexistuje totiž nic, co by více připomínalo dělohu v životu dítěte než matčin prs.

Kojení je záležitostí dotyku - člověk by je mohl dokonce nazvat sjednocením dotyku, výživy a lásky. Doprovázejí je však mnohé další smyslové zážitky, včetně zvuků, vůní a vizuálních kontaktů, které posilují pouto a lásku. Čím déle trvá období kojení, tím patrnější je kvalita pouta mezi matkou a dítětem. Toto všechno se ukazuje mít za následek podstatně nižší výskyt týrání dítěte a stavů, kterým se dostalo souhrnného označení jako špatné prospívání dítěte.

Pro matku to přináší též nejeden prospěšný účinek. Započetí kojení ihned po narození uvolňuje hormon prolactin, který způsobuje smrštění matčiny dělohy, brání krvácení a urychluje její zotavení se. Kojení rovněž omezuje plodnost a je tak účinným prostředkem kontroly porodnosti. Ve studii publikované v British Medical Journal bylo zjištěno, že když se správně provádělo, kojení bylo v 99 procentech případů účinným opatřením k zabránění otěhotnění až po dobu šesti měsíců u matek, které soustavně kojily.

Kojením žena dodává svému miminku denně 700 až 1 000 kalorií. To je značné množství kalorií - ženy obvykle konzumují mezi 2 000 a 2 800 kaloriemi denně - které může mít za následek stejně významnou ztrátu na váze a/nebo mnohem větší potěšení z jídla. Pokud žena s nadváhou bude jíst stravu založenou na škrobovinách, bude po porodu bez jakékoliv námahy ztrácet svoji nadváhu, dokonce i bez toho, že by někdy musela trpět hlady. Ke ztrátě nadváhy není dokonce ani zapotřebí přídavek tělesného cvičení. Jak každá maminka ví, starost o dítě vydá za nejednu tréninkovou sportovní jednotku. K dosažení lepší tělesné zdatnosti však samozřejmě nemůže trocha pohybu navíc uškodit.

Nový výzkum ukázal jasnou korelaci mezi kojením a významným snížením rizika rakoviny vaječníku a snížením rizika rakoviny prsu u žen před menopauzou. A ženy, které kojí, mají nižší riziko, že budou trpět osteoporózou.

Z knihy dr. Johna McDougalla „The McDougall Program for Women".