Měsíční depresivní stav žen – premenstruační syndrom

Premenstruační syndrom charakterizují tělesné a duševní příznaky, jakož i změny chování, které narušují mezilidské vztahy či obvyklé aktivity. Asi osmdesát procent žen v produktivním věku má středně těžké příznaky: křeče v břiše, pocit „nafouknutí“, napětí v prsech nebo depresivní náladu den či dva před menstruací. Přibližně osm procent žen cítí příznaky nedostatku energie v době kolem ovulace, které pokračují další dva týdny až do prvního dne menstruace. Tato vážnější forma PMS se nazývá premenstruační porucha nálady (PPN).

Zatímco dopad PMS je znepokojující svým častým výskytem, PPN je zvlášť nebezpečná porucha, protože deprese s ní spojená se opakuje každý měsíc a doprovází ji mnoho dalších potenciálně zneschopňujících příznaků, jako je úzkost, bolest hlavy (migréna), těžká hyperaktivita (mánie) nebo dokonce psychóza. Pokud se u ženy v minulosti vyskytla alergie, astma, bulimie, záchvaty či herpes genitálií, je PPN častější.

Diagnóza i léčba PMS a PPN spolu souvisejí, protože přibližně polovina žen s problémy před menstruací má už jiné existující zdravotní nebo psychiatrické problémy, které se před menstruací ještě zvýrazní.

PMS a PPN, jak se zdá, souvisí s kolísáním hladiny hormonů ovlivňujících menstruační cyklus. Přestože se výzkumy soustředily na sociální faktory a životní styl jako na možné zhoršující faktory premenstruačního syndromu, nepotvrdila se mezi nimi přímá souvislost. Jistá studie tvrdí, že prošla-li žena obdobím poporodní deprese, zvyšuje se u ní riziko psychické poruchy, zejména deprese, spojené s PPN.

Některé ženy uvádějí, že jejich příznaky PMS začínají nebo se zhoršují po porodu, po započetí nebo přerušení užívání hormonální antikoncepce anebo po operaci dělohy, např. při mimoděložním těhotenství. Výzkumy sice nepotvrdily, zda jsou tyto výrazné odchylky skutečně rizikovými faktory PMS, potvrdily však, že dospívající dcery matek s PMS mají vyšší riziko tohoto syndromu.

Přestože nejpoužívanějšími léky na PMS jsou antidepresiva, ukázalo se, že účinnou pomoc přinášejí i některé přirozené způsoby léčby. Nízké dávky vitaminu B6 pomohou některým ženám zmírnit premenstruační příznaky. Vitamin B6 a E, ale také zvýšený příjem vápníku v jídle, byly v mnoha případech prokazatelně účinné. Bylo zjištěno, že poruchu regulace vápníku, která spouští nepříjemné premenstruační příznaky, může vyřešit doplnění 1200 mg vápníku denně. Ženy, které užívaly vápník, měly o padesát procent méně příznaků v porovnání s 30% snížením u žen, které užívaly placebo.

Příznaky PMS lze údajně zmírnit večerním podáváním petrklíčového oleje nebo jiných produktů s obsahem mastných kyselin s dlouhým řetězcem. I přes popularitu tohoto řešení, studie neprokázaly výraznější účinek než placebo.

Některé ženy udávají zmírnění příznaků po používání bylinek, kořenů některých tropických rostlin nebo ovoce (čaj z listu maliníku), ale potvrzené důkazy o účinnosti zatím neexistují. Dobře naplánovaný režim včetně změny stravování a cvičení může být při řešení problému PMS účinný. Kolísání nálady můžeme efektivně minimalizovat změnami životního stylu.

Bolesti během menstruace mohou být způsobeny prostaglandiny, jejichž produkci spouštějí pohlavní hormony, např. estrogen. Vegetariánská či veganská strava s nízkým obsahem tuku (kolem deseti procent) snižuje produkci estrogenů. Tím, že je bohatá na vlákninu, pomáhá tělu zbavit se nadbytku estrogenů. Jejich snížená hladina znamená sníženou produkci prostaglandinů a snížení intenzity a trvání menstruačních bolestí. Přestože změna stravy nebyla u všech žen účinná, mnohé pozorovaly podstatné zmírnění potíží.

Bolest a výkyvy nálady se všeobecně snášejí lépe, když se klade důraz na dostatečný odpočinek, pitný režim a udržování fyzické kondice. Tyto poznatky svědčí o tom, že pití přiměřeného množství vody, dostatek odpočinku a udržování se v dobrém fyzickém stavu prospívá každé ženě trpící nepříjemnostmi a nestálou náladou při premenstruačním syndromu.

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.