Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Nižší ekologická stopa u příznivců rostlinné stravy

Vegan, vegetarián nebo konzument masa? Kdo má vyšší ekologickou stopu?
Rubrika: Ekologie
|
Typ článku: Články

Rostlinná strava je pravděpodobně nejjednodušší a nejúčinnější cestou, jak redukovat náš vliv na planetu Zemi. Nejviditelnější rozdíly mezi jednotlivými druhy stravování jsou v emisích skleníkových plynů, spotřebě vody ale i v potřebné rozloze půdy k nasycení člověka.

Rostlinné produkty mají obecně mnohem menší uhlíkovou stopu než produkty živočišné. I ta nejšetrnější živočišná potravina je zpravidla pořád zodpovědná za více skleníkových plynů než nejméně šetrné rostlinné zdroje bílkovin. Tak například pokud budete jíst celý rok polovinu avokáda denně, vyprodukujete tím 72 kg skleníkových plynů, to je stejně, jako kdybyste autem najezdili necelých 300 km. Pokud avokádo nahradíte malou porcí kuřete (75 g), které má ze všech druhů masa nejnižší ekologickou stopu, vyprodukujete 497 kg skleníkových plynů (ekvivalent přes 2000 ujetých km) – to je 7krát vyšší uhlíková stopa. A to se bavíme o avokádu, kde se v porovnání např. s fazolemi jedná o téměř 14krát vyšší uhlíkovou stopu.

Z výše uvedeného příkladu je zřejmé, že čím méně živočišných potravin naše strava zahrnuje, tím je naše uhlíková stopa nižší. Vegansky se stravující jedinec má asi o 60 % nižší uhlíkovou stopu než jedinec konzumující maso. Samozřejmě velký vliv hraje to, jak často maso konzumujeme.

Spolu s emisemi se u rostlinné stravy snižují také nároky na zemědělskou plochu. Veganské stravování vykazuje 7x menší nároky na půdu než strava zahrnující i živočišné potraviny. Neefektivnost živočišného průmyslu je dána tím, že i zvířata musí být prvně vykrmena. Více než třetina světové zemědělské produkce (36 %) je využita jako krmivo a účinnost konverze těchto živin je opravdu nízká. Jen 12 % z toho, co je zkrmeno zvířatům, nakonec přispívá k výživě člověka. Jinak řečeno tím, že vykrmujeme zvířata, ztrácíme 88 % energie z plodin, jež zvířatům poskytujeme. Na stejné ploše půdy, ze které jsme schopni získat 100 g bílkovin rostlinného původu, můžeme získat jen 4 g bílkovin z hovězího masa.

Odvětví živočišné výroby je současně klíčovým hráčem ve zvyšování spotřeby vody. Až třetina vody spotřebované v zemědělství se využije v živočišné výrobě. Kromě spotřeby vody na pěstování krmiva je velkým problémem také znečištění vody živinami a fosforem z umělých hnojiv, antibiotiky, hormony či těžkými kovy.

Na tunu produktu mají živočišné potraviny obecně větší vodní stopu než rostlinné produkty. Totéž platí v přepočtu na kalorie. Průměrná vodní stopa na kalorie pro hovězí maso je 20x vyšší než u obilovin. Co se týče bílkovin, vodní stopa pro bílkoviny z mléka, vajec a kuřecího masa je asi 1,5x větší než pro bílkoviny z luštěnin. A u hovězího masa je vodní stopa na gram proteinu 6x větší než u luštěnin.

Z materiálů České veganské společnosti. Vytvořeno ve spolupráci s Greenpeace.

Počet přečtení: 232
Datum: 3. 3. 2023