Nová paradigmata v oblasti recyklace odpadu

V současnosti každý člověk v EU ročně spotřebuje 16 tun surovin. Z tohoto množství se 6 tun vyhodí a polovina putuje na skládky. Co se týče samotných plastů, „každý rok EU použije více než 56 milionů tun plastů, přičemž recykluje pouze 26 % plastového odpadu. Zbytek je buď spálen, nebo končí na skládce či v oceánu,“ prozradil mluvčí skupiny socialistů a demokratů Matthias Groote po hlasování ENVI výboru.

Do návrhů byl zařazen i cíl týkající se omezení mořského odpadu a boje proti plýtvání s potravinami. Jak ale dále uvádí portál euractiv.sk, europoslanci nepodpořili závaznost cíle zlepšit do roku 2030 účinnost zdrojů o 30 %.

Odpad je klíčem k ochraně klimatu

Výsledky studií ukazují, že čím více odpadu se recykluje a dále zpracovává, tím příznivější je „klimatická stopa“ dané země. Pozitivním příkladem vlivu odpadu na ochranu klimatu ze zemí EU je určitě Německo, jehož odpadové hospodářství je od 90. let založené na rozšířené odpovědnosti výrobců. Od roku 1990 do roku 2006 dokázalo díky zákazu přímého skládkování komunálního odpadu a zvýšením materiálového a energetického využití odpadů snížit emise ekvivalentů CO2 z přibližně 38 milionů tun na 20 milionů tun.

Do popředí se dostává i otázka ochrany samotného spotřebitele. Europoslanci důrazněji apelují na vyřazování toxických chemikálií z výroby a zároveň podporují investice do výrobních procesů, které neznečišťují životní prostředí. Celoživotní přístup k produktům, čili výrobky, které budou recyklovatelnější, lépe opravitelné a s delší životností, to jsou nová pravidla, které by měly zahrnovat všechny skupiny výrobků, tvrdí europoslanci ENVI výboru.

Podpora ekodesignu, snaha eliminovat emise CO2, efektivnější využívání zdrojů, účinná recyklace odpadu či snížení poptávky po vzácných zdrojích vysílají jasný signál o ambicích EU a její snaze chránit a zachovat přírodní zdroje.

Janka Kyselová, Nadace Pontis