Otravy olovem a psychické poruchy

Olovo patří mezi nejdříve objevené neurotoxiny. V současné době se používá v několika odvětvích výroby, například při výrobě autobaterií, přičemž rizikovou skupinou jsou především dělníci. Přestože se olovo už při výrobě barev, pohonných hmot, jako součást plomb a dalších produktů nepoužívá, riziko toxicity nadále přetrvává.

Stále méně se vyskytují případy vážné otravy olovem a pozornost se přesouvá k jeho drobným, sotva znatelným toxickým účinkům. Mnohé studie uvádějí, že působením olova mohou vzniknout různé nejen fyzické, ale i psychické poruchy.

Lidé, kteří jsou denně vystavováni účinkům olova, mohou pocítit náhlou únavu přímo úměrnou množství olova v krvi. Zvýšený výskyt případů deprese a stejně tak i zmatenosti, únavy a hněvu se projevil u jedinců, kterým hladina olova v krvi přesáhla 40 mg/ dl. U dětí působení olova s depresí nesouvisí, ale způsobuje jejich zpomalené reakce, asociální chování a oslabení pozornosti. Častým následkem je i snížení inteligence dětí a ztráta sluchu.

Přidávání olova do barev bylo ve Spojených státech zakázáno v roce 1975, což napomohlo snížit výskyt otravy olovem u dětí. Působení olova jsme vystaveni i vdechováním prachu, nečistot a kontaminované pitné vody, která prošla olověným potrubím.

Dalším zdrojem je plamen vonné svíčky s obsahem kovu v knotu. Profesor Jerome Nriagu, který se zabývá na Michiganské univerzitě životním prostředím, upozorňuje, že některé druhy svíček vyrobené v Číně a USA za jednu hodinu hoření v uzavřené místnosti výrazně zvýší obsah olova ve vzduchu. Hladiny olova mohou dosáhnout hodnoty třicetkrát vyšší než jsou hodnoty, které Americký úřad pro ochranu životního prostředí stanovil jako přípustné. Je-li knot lesklý, může obsahovat olovo nebo zinek. Takovou svíčku bychom neměli zapalovat v uzavřeném prostoru.

Rostliny a vitaminy dovezené z Indie, a pravděpodobně i z dalších zemí světa, mohou být zdrojem vysokého množství olova. Běžným zdrojem jsou přípravky kalcia. Vědci z univerzity v Gainesville (Florida) zkoumali dvaadvacet druhů přípravků vápníku s obsahem olova a zjistili, že osm z nich mělo měřitelnou hladinu tohoto toxického těžkého kovu, včetně nejpoužívanějšího přípravku: kalciového karbonátu Tums. I když žádný z přípravků neobsahoval tak vysokou hladinu, která by během krátkého užívání mohla způsobit nervové potíže, olovo ve vápníkových přípravcích představuje ohrožení, protože hodně lidí je užívá denně a po delší dobu.

Při studii, která byla provedena na 296 dětech ve věku od devíti měsíců do tří let, vědci zjistili, že ty, jejichž strava měla vysoký obsah tuku, měly hladiny olova v krvi vyšší. Děti vystavené olovu ho absorbují méně, pokud jedí méně tuků.

Zjišťování koncentrace olova v krvi má význam při občasném i dlouhodobém působení olova, ale při určování expozice olovem v minulosti není rozhodující. Dítě, které kdysi rodiče popisovali jako „andílka“ a později jako agresivního jedince s asociálním chováním, mohlo být vystaveno působení olova.

Žel, rentgenové vyšetření, které je schopné ukázat usazeniny olova v kostech, je velmi drahé. Vysoký obsah olova v krvi dokážeme v současné době léčit medikamentózně (chelací), ale na následky dlouhodobé expozice olovem v minulosti dosud léčbu neznáme. Tato fakta zdůrazňují, jak je důležité se vyhnout působení olova, zvláště v dětství. Otrava olovem nejenže zvyšuje riziko vzniku zubního kazu, ale může také zničit ledviny a napadá a ničí mozek.

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.