Pánové, u nás se čůrá vsedě!

Manželce se to líbilo. Pokusila se o totéž i u nás doma. Synové byli v té době ještě malí, takže s nimi to měla snadné. Já se té skryté formě podpantoflizace dlouho bránil. Třeba slovy: „Nezáviď nám chlapům, že to umíme i ve stoje. Kdyby ses víc snažila, určitě by ses to naučila také.“

Jak se jí to tedy nakonec podařilo? Vlastně to není tak úplně její zásluha. Je to důsledek jedné návštěvy. Bylo to v pátek a manželka měla vše uklizeno, včetně WC. Navštívil nás náš známý, v té době už hodně starý pán. Když odcházel, odskočil si ještě na záchod.

Po chvíli mě manželka volala, ať se jdu na něco podívat. Když jsem uviděl, jak to WC, před chvílí čisté a voňavé, vypadalo, nevěřil jsem vlastním očím. Uvědomil jsem si, že i já budu jednou starý a nechtěl bych, aby to někde po mé návštěvě vypadalo stejně.

Tehdy jsem se rozhodl, že se přidám ke zbytku rodiny a začnu také čůrat vsedě. Z počátku jsem na to občas zapomínal, ale dnes se mi to stane jen výjimečně.

V životě je spousta užitečných návyků, kterým jsme se měli naučit už v dětství. Čištění zubů, osobní hygiena, pozdravit na ulici staršího člověka. Ale také ranní vstávání do školy a později do práce, sportovní a společenské aktivity…

Dobré „obyčeje“ ovlivňují i manželství a dodávají našemu společnému životu příjemnou náplň. Začíná to ranním polibkem, ke kterému patří i pár pěkných slova pohlazení na místech, kde nám to dělá dobře. Během týdne i o víkendu to mohou být pravidelné procházky nebo třeba večerní milování.

Existují i zlozvyky, které mohou naše vztahy nabourávat. Těm se většinou učíme snadněji než těm, které budují. Po padesátce jsme ještě ve stavu, kdy jsme schopni rozeznávat ty dobré zvyky od těch špatných. A tak je to věk, kdy na sobě ještě můžeme zapracovat.

V padesáti ještě nejsme staří. Ale jednou budeme. Jestli chceme, aby se za nás naše děti a naši vnuci jednou nestyděli, snažme se ještě teď, pokud jsme toho schopní, získávat návyky, které budou naše vztahy budovat. Určitě je příjemnější být s člověkem, který voní čistotou a příjemnou kolínskou, než s tím, kdo je cítit potem, močí a špínou.

Pánové, možná můžeme začít tím, že si na záchodě sedneme. Nevymlouvejme se, že musíme rozepnout opasek a sundat kalhoty. Zkuste to a zjistíte, že je to i pohodlnější. Možná vám pak manželka koupí k narozeninám miniaturní golf na vaše WC.

Nenechte si kamarády namluvit, že je to známka vaší podpantoflizace. Není! Je to jen důkaz slušnosti a projev úcty k práci manželky, která touží po tom, abyste byli voňaví vy i váš byt.

Vlastík Fürst, z knihy Pastorův blog. Vydal Advent-Orion.