Pokud jde o schopnost se učit – rostlinný tuk je lepší než živočišný

Dvě skupiny dospělých krys krmili potravou se stejným množstvím tuku z různých zdrojů. Pokusná zvířata, která po dobu pouhých tří týdnů přijímala potravu s přiměřeným obsahem rostlinného tuku (sójový olej s 20% obsahem polynenasycených mastných kyselin), vykazovala lepší schopnost se učit – v porovnání s krysami, které byly krmeny tukem s dvacetiprocentním obsahem nasycených mastných kyselin (vepřové sádlo). Autoři pokusu to chápali jako přesvědčivý důkaz, že už i „krátkodobé změny v přijímání tuků mohou zlepšit schopnost savců učit se“.

Izraelští výzkumní pracovníci dospěli k závěru, že zvířatům, která přijímají potravu s přiměřeným obsahem rostlinných tuků, jako je např. kyselina alfa-linolenová anebo linoleová, se zlepší paměť a jejich mozek lépe snáší bolest. Doktor Bernell Baldwin nabídl vysvětlení, proč může určitý typ tuku vyvolat tento rozdíl. Nasycené tuky, které jsou typické pro živočišné zdroje, mohou ztížit komunikaci mezi nervovými buňkami v mozku. Baldwin se domnívá, že pokud člověk přijímá velké množství nasycených tuků, nervové spojení v mozku je pomalejší, zatímco nenasycené tuky, které obsahuje zelenina, semena a ořechy, vytvářejí pružnější membrány, které podporují lepší účinnost propojení.

Dalším vysvětlením je skutečnost, že některé druhy nenasycených tuků jsou prospěšné tím, že blokují své nasycené „příbuzné“. Pokud je to pravda, pak jsou nenasycené tuky klíčově důležité i pro schopnost učit se v dospělosti. Naštěstí pro dospělé, kromě mateřského mléka existují další zdroje kvalitních tuků. Mnohým čtenářům asi hned přijdou na mysl ryby. Ano, je pravda, že ryby chladných mořských vod jsou bohaté na nenasycené mastné kyseliny omega-3. Jak jsme však již poznali, ryby mají ze zdravotního hlediska mnoho nežádoucích vlastností.

Přijímání polynenasycených mastných kyselin není jedinou složkou správné výživy pro optimální fungování mozku. Ukazuje se, že pro činnost mozku je nezbytný také příjem vhodných vitaminů a minerálů. K látkám, které pomáhají zlepšit mozkovou činnost, patří: tiamin, riboflavin, niacin, vitamin B6, B12, kyselina listová, vitaminy s antioxidačními účinky (A, C, E) a železo. Narůstající seznam těchto živin jen podporuje myšlenku potřeby osvojit si přijímání vyvážené stravy bohaté na široké spektrum těchto složek.

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.