Potí hroši krev?

Mohou se zdát klidní a neohrabaní, ale opak je pravdou. Hroch africký může vážit až přes tři tuny a běžet rychlostí téměř 50 km/hod. Dává ale přednost vodě, kde se ladně vznáší a ochlazuje své mohutné tělo. Jeho kůže je silná až tři centimetry a skvěle navržena k zadržování vlhkosti, kvůli ochraně před africkým sluncem.

Někteří lidé si myslí, že hroši potí krev, protože bývají pokryti červenou tekutinou. To ale není krev, hroší kůže je totiž poseta mazovými žlázami, které vylučují načervenalý sekret. Když je hroch na souši, chrání ho před slunečním zářením a působí i jako repelent proti dotěrnému hmyzu. Sekret také chrání kůži před infekcí. Hroší samci totiž bojují o svá teritoria a často se navzájem zraní. Kožní maz pak chrání vzniklé rány před infekcí ze špinavé vody. Mohl se takový maz vyvinout slepým zápasem o přežití? Kolik milionů let by asi trvalo, než by si hroch vyvinul to správné složení?

Nenechte se zmást jeho klidným a pokojným výrazem. Říká se, že podrážděný hroch zabil v Africe více lidí, než kterékoli jiné zvíře. Jeho čelisti jsou neuvěřitelně silné a jeho zuby jsou dlouhé až 45 centimetrů. Hroší tlama je skutečně pozoruhodná. Hroch má největší tlamu ze všech suchozemských zvířat. Je tak velká, že by dokázala rozpůlit i kánoi. Dokáže ji rozevřít v úhlu až 180 stupňů, a to většinou, když zívá, nebo když chce ukázat, kdo je nejsilnější samec v okolí.

Oči, uši i nozdry jsou posazeny na vrcholu hlavy, tedy v ideální pozici, která hrochovi umožňuje sledovat okolí, i když je téměř celý ponořený pod vodou. Na jedno nadechnutí vydrží pod vodou zhruba 6 minut, umí totiž navázat více kyslíku do krve podobně jako velryby. Když spí, dokáže být pod hladinou i několik hodin. Občas vynoří část hlavy nad hladinu, nadechne se a znovu ponoří, aniž by se probudil.

Hroši jsou úžasnými rodiči. Samice rodí svá mláďata ve vodě, čímž je chrání před pádem a jistou smrtí. Stáda hrochů čítají obvykle deset až dvacet kusů a jsou nepostradatelní pro řadu dalších tvorů. Některé druhy vodních živočichů jsou na hroších životně závislí a přežijí pouze v jejich přítomnosti, konkrétně potřebují ke svému životu hroší exkrementy. V některých oblastech Afriky existují jezírka, kterým se hroši z neznámého důvodu vyhýbají a víte co? Není v nich žádný život.

Nic v přírodě prostě nežije samo pro sebe, vše je složitě propojené. Je to jen další ukázka toho, jak složitě Bůh přírodu navrhl a čemu všemu my ještě ani zdaleka nerozumíme.

Z DVD Jobe Martina Neuvěřitelná stvoření popírající evoluci. Vydalo Štúdio Nádej a Maranatha.