Příliš mnoho lásky?
Obtěžování se vlastně netýká pravé lásky, je spíše projevem sobectví. Když někoho opravdu milujeme, chceme pro něj to nejlepší, a to dokonce i tehdy, když bude vztah vypadat jinak, než bychom si představovali. Když však svůj zájem projevujeme nadměrně, dáváme ve skutečnosti přednost své vlastní potřebě kontaktu či blízkosti - někdy v protikladu k tomu, co druhá osoba zrovna chce nebo potřebuje. Jedná se o jeden z častých důvodů, proč se lidé vylekají a ze vztahu utečou.
Podívejme se, jak se liší obtěžování od skutečné lásky.
Obtěžování bere. Je sobecké. Když někoho zahrnujeme přehnanými projevy své náklonnosti, nebereme mnohdy v úvahu pocity a touhy druhého člověka. Možná si myslíte, že projevujete lásku, ale pokud vás k tomu motivuje vaše vlastní nejistota anebo strach, že druhého člověka ztratíte, pak se pravděpodobně nalézáte v táboře obtěžujících.
Láska dává. Je velkorysá. Na první místo klade svobodu a autonomii druhého. Když milujete, jste ochotni udělat to, co je nejlepší pro člověka, kterého máte rádi - i kdyby to mělo znamenat, že vám samotným se nedostane přesně toho, oč byste stáli, a v čase, kdy byste o to stáli.
Obtěžování vyžaduje. Když obtěžujete, soustavně se ptáte na budoucnost a trváte na specifických odpovědích a výsledcích. Současně od druhé osoby vyžadujete pozornost a také opakované ujišťování o tom, co k vám cítí a jak jí na vám záleží.
Láska trpělivě čeká. Když milujete, radujete se z přítomnosti druhého a necháváte vztah, aby se vyvíjel přiměřeným tempem. Čekáte, až budete oba dva připraveni na určitou úroveň intimity, namísto toho, abyste kladli předčasné otázky anebo vyžadovali závazky, které mohou druhou osobu vystavit tlaku a zahnat ji pryč.
Obtěžování přehlíží, co chce druhý člověk. Když poskytujete druhé osobě soustavná prohlášení o tom, jak vám na ní záleží, možná se domníváte, že jí tak prostě projevujete svoji lásku a pokoušíte se ukázat, jak silné jsou vaše city. Když však druhá osoba nestojí o vaše opakovaná vyznání, může se vám stát, že se tak sami postavíte do pozice potřebného a zoufalého člověka - a to pouze proto, že jste nevěnovali dostatečnou pozornost tomu, co váš partner nebo partnerka cítí a potřebuje.
Láska respektuje přání druhého. Skutečná láska se nenutí druhé osobě takovým způsobem anebo v takových chvílích, kdy ji není druhá osoba připravena přijmout. Opět platí, že někdy je nejlepším způsobem, jak projevit svoji lásku, respektovat přání druhého a nechat vztah, aby se vyvíjel postupně. Možná, že to zní divně, ale skutečně jsou období, kdy není nejlepší ideou opakovat stále dokola „miluji tě".
Obtěžování utiskuje. Může se jednat například o příliš mnoho telefonických volání anebo nadměrné zasílání mailů či textových zpráv. Takové chování bývá projevem strachu; výsledkem může být, že se druhá osoba začne ve vztahu cítit trochu jako ve vězení. Můžeme to připodobnit ohrazování táborového ohně hromadou kamenů - které ohni brání, aby se mohl svobodně rozhořet.
Láska poskytuje prostor, respekt a důvěru. Dává možnost, aby se druhá osoba projevila taková, jaká je. Osvobozuje ji k tomu, aby jednala a milovala tak, jak ona chce. Zatímco obtěžování se snaží ohradit oheň kameny, pravá láska kameny odvaluje a umožňuje tak plameni, aby se naplno rozhořel.
Obtěžování říká druhému, co by si měl myslet nebo dělat. Když druhou osobu obtěžujete, říkáte jí, s kým by měla či neměla trávit čas, kontrolujete, kdy a kam chodí. Očekáváte, že se bude chovat tak, jak vy chcete, a to někdy i v důsledku manipulace.
Láska respektuje a povzbuzuje k autonomii. Milovat druhého člověka pravou láskou znamená dovolit mu, aby byl plně sám sebou. Samozřejmě je pravda, že ve vztahu se lidé vzájemně obrušují a pomáhají si k rozvoji i růstu; tento proces však musí být založen na vzájemném respektu a oceňování individuality druhého.
Obtěžování je nejisté. Nejistota je konec konců pravou podstatu obtěžování. Tato nejistota může být vyvolána žárlivostí, strachem či úzkostí - a jedná se o jeden z nejjistějších způsobů, jak druhého spolehlivě odradit.
Láska si je jistá. Láska je emocionálně dostatečně silná na to, aby dokázala respektovat prostor druhé osoby a věřit, že se stane to, co se stát má.
Vztahy vyžadují prostor a čas, mají-li vytrvat a vzkvétat. Obtěžování může vztah zadusit tím, že jej připraví o kyslík. Zapamatujme si, že neexistuje nic takového jako milovat nadměrně. Tou pravou otázkou, kterou bychom si měli položit, je: „Projevuji tím, co dělám, skutečnou lásku?" Někdy může být hraniční čára mezi láskou a obtěžováním velmi úzká, chcete-li však mít zdravý a dlouhotrvající vztah, je důležité tuto tenkou linii nepřekračovat.
Při hledání vaší jediné a pravé lásky si tedy dejte pozor, abyste u druhého člověka nevyvolali dojem, že se ocitl v kleci. Nezapomínejte, že hledáte spřízněnou duši, nikoliv parťáka do vězení!