Primární jazyk lásky
Spousta mužů dělá chybu: protože touží po sexuálním styku, domnívají se, že fyzický kontakt je jejich primárním jazykem lásky.
Sexuální touha však vyplývá u mužů z jejich fyzického založení. Touhu po sexuálním kontaktu způsobuje u mužů zvýšení objemu spermatických buněk v semenných žlázách. Jakmile jsou žlázy plné, dostaví se pocit potřeby toto napětí uvolnit. Protože se tato potřeba opakuje poměrně pravidelně, může se muž začít domnívat, že je zároveň jeho primárním jazykem. Pokud ovšem jiné fyzické doteky, v situacích, které navíc nesouvisí se sexuálním stykem, tak intenzivně neprožívá, nepůjde o jeho primární jazyk. Sexuální styk sám o sobě nebude pro jeho emocionální naplnění stačit.
Sexuální touha u žen je primárně založena ne jejich emocích, nemá čistě fyzickou podstatu. Když bude cítit, že ji manžel miluje, obdivuje a váží si jí, bude také toužit po intimním, fyzickém kontaktu s ním. Většina problémů v sexuální oblasti nesouvisí s technikou sexu, ale s emocionálním uspokojením našich potřeb.
Jaký je váš primární jazyk? Co na vás nejvíc působí? Po čem toužíte především? Jestliže vás odpověď na tyto otázky nenapadne okamžitě, navrhuji tři způsoby, jak určit váš primární jazyk lásky.
Tři způsoby, jak určit svůj primární jazyk lásky
- Možná vám pomůže podívat se na opak toho, čemu říkáme jazyky lásky. Co váš partner dělá (nebo naopak nedělá) nebo co říká, že vás to hluboce zraní? Jestliže partner používá váš primární jazyk lásky k tomu, aby vás zraňoval, bude vás to bolet mnohem víc.
Jestliže vás hluboce trápí, že vám partner s ničím doma nepomůže, budou vaším primárním jazykem skutky služby, jestliže vás velmi mrzí, že od partnera zřídkakdy dostanete nějaký dárek, potom je velmi pravděpodobné, že vaším primárním jazykem bude přijímání darů. Jestliže vaše zranění bude pramenit z toho, že si na vás partner málokdy udělá čas, potom bude vaším primárním jazykem pozornost. - Dalším možným způsobem, jak určit váš jazyk lásky, je ohlédnout se zpět a položit si otázku: "Co jsem vždycky nejvíc vyžadoval/a po svém partnerovi?" Pravděpodobně to nějak souviselo s vaším primárním jazykem lásky.
- Jinou možnou cestou, jak objevit váš primární jazyk lásky, je uvědomit si, co děláte nebo co říkáte vašemu protějšku, když mu chcete projevit lásku. Je velmi pravděpodobné, že to co pro něj děláte, je totéž, co byste chtěli, aby dělal vám. Jestliže pravidelně konáte skutky služby, pravděpodobně to bude váš jazyk lásky. (…) A tak vám může pomoci určit svůj primární jazyk položení si otázky: "Jak projevuji svému partnerovi lásku?"
Udělejte si čas a napište si na kus papíru, který jazyk lásky je vaším primárním. Ty, co zůstanou, seřaďte podle důležitosti. Napište si také vedle jazyk vašeho partnera. Potom si promluvte o tom, který z jazyků lásky považujete za primární a proč.
Jakmile toto budete o sobě vzájemně vědět, navrhuji vám, abyste třikrát týdně po dobu tří týdnů hráli hru, která se jmenuje "Kontrola citové nádrže". Když přijdete domů, jeden z vás řeknete druhému: "Jak je dnes plná tvá citová nádrž na stupnici od nuly do deseti?" Nula znamená úplně prázdná, a deset znamená: "Jsem tak plný lásky, že víc už neunesu." Druhou otázkou potom bude: "Co mohu udělat proto, abych ti ji pomohl doplnit?" A budete se snažit maximálně mu vyhovět. Potom si vyměníte role.
Špinavé prádlo
Jeden manžel mi řekl: "Nemám tuhle hru rád. Přišel jsem z práce domů a řekl své ženě: "Na stupnici od nuly do desíti, jak plná je dnes tvá citová nádrž?" Odpověděla: "Dnes bys mě nejvíc potěšil, kdybys mohl vyprat prádlo". V duchu jsem si říkal: "Co má láska společného se špinavým prádlem? Nechápu to."
"To je právě ten problém," řekl jsem, "nerozumíte jazyku vaší ženy. Jaký je váš primární jazyk?"
"Fyzický kontakt," odpověděl bez zaváhání, "a především jeho sexuální část."
"Pozorně mně poslouchejte," řekl jsem. "Láska, kterou prožíváte, když se vás vaše žena fyzicky dotýká, je úplně stejná láska, kterou bude vaše žena cítit, když se postaráte o špinavé prádlo."
"Špinavé prádlo!" zvolal. "Jestli je to pro ni tak příjemné, budu prát každý večer!"
Chyby, kterých jsme se dopouštěli v minulosti, nemusíme dělat nadále. Můžeme říci: "Vím, že jsem tě zranil/a, ale chtěl/a bych to teď napravit. Rád/a bych tě miloval/a způsobem, kterému rozumíš…"
Láska nedokáže vymazat minulost, ale může proměnit budoucnost. Když se rozhodneme aktivně projevovat partnerovi lásku v jeho primárním jazyce, podílíme se na vytvoření pozitivní atmosféry nezbytné pro vyřešení konfliktů a zranění z minula.
Už ji nemiluji
"Už ji/ho nemiluji", to je stav, kterým mnozí ospravedlňují to, že jdou hledat lásku jinam. Jsou emocionálně vyprahlí, přejí si nikoho nezranit, ale jejich touha je neodolatelně pokouší k hledání lásky za hranicemi manželství.
Větší část naší společnosti ještě nepostřehla rozdíl mezi "zamilovaností" a "naplněním emocionální touhy". Zamilovanost je založena na instinktu, není to nic promyšleného, prostě se to stane. Můžeme ji hýčkat, nebo se jí bránit, ale nemůžeme si ji předem naplánovat. Na čas (obvykle trvá dva roky nebo méně) nás emocionálně uspokojí. Dává nám pocit, že má o nás někdo zájem, že nás obdivuje a že si nás váží. Přímo se vznášíme při představě, že někomu připadáme neodolatelní, že je někdo ochoten věnovat svůj čas a energii našemu vztahu. Je to opravdu euforická zkušenost. Když pomine a náš partner se nenaučil hovořit naším jazykem lásky, citová nádrž začne vysychat a jistota lásky se začne vytrácet. Uspokojit partnerovu potřebu lásky je rozhodně věcí volby.
Když se naučím emocionálnímu jazyku své partnerky a budu jím často mluvit, bude mít i nadále pocit, že ji miluji a když přestane být "zamilovaná", sotva si toho všimne. Pokud s ní ovšem nebudu jejím jazykem lásky komunikovat, začne toužit po uspokojení svých emocí a po několika letech s prázdnou citovou nádrží se velice pravděpodobně zamiluje do někoho jiného a proces se začne opakovat.
Každý den se musíme stále znovu rozhodovat, zda partnerově touze po lásce vyjdeme vstříc. Jestliže známe jeho primární jazyk a rozhodneme se jej používat, naplníme tak jeho nejdůležitější vnitřní potřebu a on o naší lásce nemusí pochybovat. Jestliže bude totéž on dělat pro nás (při takovéto vnitřní vyrovnanosti se oba budeme schopni věnovat i jiným prospěšným zájmům mimo manželství), náš vztah bude moci dále růst a nebude o nic méně vzrušující.
Mně je to ale nepříjemné…
Co však dělat, když je nám primární jazyk našeho partnera nepříjemný? Tuto otázku mi lidé kladou velmi často a moje odpověď zní: "A co má být?" Když se rozhodnete dělat něco, co je vám nepříjemné, je to ještě větším důkazem vaší lásky. Vaše pocity příjemnosti či nepříjemnosti nejsou rozhodující.
Řada z nás dělá denně spoustu věcí, které nám nejsou příjemné, např. ranní vstávání z postele. Uděláme to, protože víme, že nás ten den čeká něco, co je třeba udělat, nebo co stojí za to udělat a večer jsme rádi, že jsme se ten den přinutili vstát. Totéž platí v lásce. Používejme primární jazyk lásky našeho partnera bez ohledu na to, jak příjemné nám to bude. Rozhodli jsme se takto jednat pro jeho prospěch, protože chceme uspokojit jeho touhu. Jeho citová nádrž se tím doplňuje a je také pravděpodobnější, že vůči nám zaujme stejný postoj.
Láska není jen emocionální potřeba. Když vím, že mně partner miluje, nemusím se bát své nedokonalosti, a protože vím, že mi nikdy neublíží, mohu se s ním cítit bezpečně. Také mé sebevědomí ovlivňuje partnerova láska. Říkáme si: "Jestliže mně někdo miluje, musím mít nějakou hodnotu." Jsem důležitý. Život má smysl. Existuje něco, co nás přesahuje. Chtěl bych tomu uvěřit, ale možná, že dokud mi někdo neprojeví lásku, stejně si budu připadat zbytečný. Když budu zakoušet lásku, budu mít všechny předpoklady, aby moje osobnost mohla růst. Mé sebevědomí bude upevněno a své úsilí předtím zaměřené jen na vlastní potřeby, mohu investovat do svého okolí. Pravá láska vždycky osvobozuje. Vaše rozhodnutí milovat partnera skrývá ohromné možnosti. Když se naučíte jeho primární lásky, přecházíte od možností k realitě. Láska hýbe světem.
Gary Chapman: Pět jazyků lásky, Vydalo nakladatelství Návrat domů