Proč stále mlčí?!
Při této příležitosti přinášíme několik základních faktů vztahujících se k vegetariánské výživě.
Prodloužení života
Nevegetariáni mají v porovnání s vegetariány o 33% vyšší celkovou úmrtnost (ze všech příčin) a dokonce o 40% vyšší úmrtnost na všechny nemoci vyjma koronární nemoci srdeční.
Méně civilizačních onemocnění
Cholesterol ve stravě (nachází se pouze v živočišných potravinách) je hlavním faktorem vzniku aterosklerózy. Kuřecí či rybí maso není tedy o nic lepší než maso hovězí, obsahuje totiž podobné množství cholesterolu (69, resp. 45-140 mg vs. 70 mg/100 g). Čím je příjem cholesterolu stravou nižší, tím nižší je i riziko srdečního záchvatu. Muži konzumující maso mají (ve 45 letech) čtyřikrát vyšší riziko koronárního srdečního onemocnění než muži vegetariáni.
Cukrovka se objevuje na úmrtním listě nevegetariánů 3,8krát častěji než u vegetariánů. Riziko vzniku cukrovky zvyšuje buď nedostatek zeleniny a ovoce nebo přítomnost masa ve stravě.
Moderní léčbou cukrovky je strava s vysokým obsahem komplexních sacharidů. Komplexní sacharidy udržují hladinu krevního cukru pod kontrolou a současně snižují riziko srdečního onemocnění. Předseda Indické diabetické společnosti této otázce velmi dobře rozumí, když doporučuje, aby se diabetici vyhýbali hovězímu masu a vejcím. V řadě zemí Východní Evropy (i u nás) panuje - vzhledem k dlouholetému nedostatečnému toku vědeckých informací - stále ještě nedostatečné pochopení této problematiky.
Riziko rakoviny se snižuje při vysokém příjmu ovoce a zeleniny na polovinu. Rostlinné potraviny obsahují dvacet hlavních skupin chemických látek, které pomáhají v prevenci rakoviny, jako je např. beta-karoten, lykopen atd. Lidé starší 65 let, kteří hojně konzumují potraviny s vysokým obsahem vitamínů A a C, mají celkovou úmrtnost pouze třicetiprocentní oproti těm, kteří jich konzumují málo.
Maso obsahuje celou řadu rizikových faktorů vzniku rakoviny: nulový obsah vlákniny, velké množství a nevhodný typ tuku, nedostatek beta-karotenu, přítomnost virů, obsah chemikálií, jako jsou např. dusičnany, atd.
Rakovina prostaty je u častých konzumentů masa, mléka, vajec a sýrů 3,6krát častější. Nevegetariáni mají o 41% vyšší riziko úmrtí na rakovinu prostaty a o 66% vyšší riziko úmrtí na rakovinu vaječníku. Riziko se zvyšuje se stoupajícím množstvím živočišného tuku ve stravě.
Méně obezity
Riziko obezity, která zvyšuje riziko jak rakoviny, tak srdečního onemocnění, je u nevegetariánů dva- až dvaapůlkrát vyšší než u vegetariánů.
Méně infekčních onemocnění
Miliony lidí každý rok onemocní na celém světě infekcemi, které jsou důsledkem používání živočišných potravin.
Baktérie salmonelly kontaminuje 60-100% drůbežího masa. Trichinellou se ročně nakazí na celém světě asi milion lidí.
Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) uvádějí, že není uskutečnitelné produkovat maso, které by nebylo potenciálním zdrojem těchto problémů. Čerstvé rybí a hovězí maso i další živočišné potraviny se rychle kazí. Procento zkažených potravin je vysoké a nemoci se šíří, a to zvláště v těch zemích, kde se nedostává chladící techniky na uchování čerstvého masa. I když pálivá koření mohou chuť zkaženého masa překrýt, škodlivé baktérie se tím nezahubí. Obiloviny a luštěniny lze naproti tomu skladovat a převážet s daleko nižšími riziky.
Vedle tabáku a alkoholu je maso nejčastější příčinou nemocí a invalidity v průmyslově rozvinutých zemích.
Snáze lze vyhovět zdravotním doporučením
S vegetariánskou stravou lze mnohem snáze vyhovět moderním zdravotním doporučením - obsahuje málo cholesterolu, hojnost ovoce, celozrnných obilovin a zeleniny, mnoho vlákniny a komplexních sacharidů i množství antioxidantů, jako jsou vitamíny A, E a C.
Lepší tělesná výkonnost
Strava s vysokým obsahem sacharidů napomáhá lepšímu uskladňování glykogenu, což při porovnání se stravou založenou na vysokém obsahu bílkovin z masa ústí při tělesném zatížení ve dvou- až trojnásobně vyšší vytrvalost.
Je ekonomicky nesrovnatelně výhodnější
Ze studií, provedených v USA, na Mauritiu, v Indii či v Litvě, vyplývá, že vegetariánská strava, kterou je možno si za určitý obnos zakoupit, je mnohem výživnější než strava založená na mase zakoupená za stejnou částku.
A dále: Celkové náklady resortu zdravotnictví jako přímý důsledek konzumace masa jsou obrovské, např. v USA byly (v roce 1992) vyčísleny na 26-61 miliard dolarů.
Lepší pro životní prostředí
Výbor pro zdraví a životní prostředí Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučuje přechod od živočišných zdrojů na rostlinné zdroje, s důrazem na obiloviny a luštěniny.
Na jednom hektaru půdy lze vypěstovat 2 000 000 kalorií v podobě pšenice, když jsou však rostliny zkrmeny zvířaty, jejichž maso pak následně konzumuje člověk, je výnos jenom 500 000 kalorií (tedy asi čtvrtinový). Polovička úrody obilí se užívá (v USA) pro zvířata.
K vyprodukování 1 kg hovězí bílkoviny je třeba 16 kg rostlinných bílkovin. Při produkci jednoho kilogramu hovězí bílkoviny se spotřebuje 15krát více vody než při produkci jednoho kilogramu pšeničné bílkoviny.
Deštné pralesy v Jižní Americe jsou káceny a využívány pro pěstování pícnin či měněny na pastviny hovězího dobytka. Od nadměrného spásání dochází k erozi úrodné půdy. Dusičnany užívané při pěstování pícnin kontaminují zásobárny spodní vody.
Dnes již není pochyb o tom, že vegetariánská strava daleko předstihuje stravu postavenou na mase - a to ve všech aspektech. Zůstává jediná otázka: Proč vlády, organizace i jednotlivci tak dlouho váhají, proč se již dávno nedoporučuje vegetariánská strava každému z nás?
Robert Žižka, Country Life