Roztroušená skleróza souvisí s tím, co jíte
Většina lékařů očekává, že odpověď na otázku po příčině roztroušené sklerózy přinese jednou nějaký vysoce sofistikovaný výzkum v oblasti virů či imunologie.
Když jsem se však otázal některých lékařů a dietetiků, předpokládaných odborníků na problematiku roztroušené sklerózy, jak mohou podpořit svoje tvrzení, že strava nemá nic co do činění s příčinou ani léčbou tohoto onemocnění, nebyli schopni mi dát vědecky podloženou odpověď. Ještě jsem se nesetkal se studií, která by zjistila, že rozumná dieta obětem roztroušené sklerózy nepomůže. Ve skutečnosti naopak dosud publikované výsledky vědeckého výzkumu poskytují důkazy o tom, že úprava stravy přináší obětem této zničující choroby značný prospěch. Jsou tyto poznatky dostatečně podložené na to, aby mělo smysl se podle nich řídit?
Výskyt roztroušené sklerózy ve světě překračuje geografické hranice i rasové bariéry. Roztroušená skleróza je běžná v Kanadě, USA, severní Evropě; vzácně se vyskytuje v Japonsku i jinde v Asii, podobně jako v Africe. Když se lidé přestěhují ze země s nízkým výskytem roztroušené sklerózy do země s vysokým výskytem roztroušené sklerózy, riziko onemocnění se zvyšuje současně s tím, jak přijímají nový životní styl a nový jídelníček. Mnozí vědci se zabývali faktory životního prostředí ve snaze vysvětlit rozdíly ve výskytu této nemoci mezi různými populacemi.
Jsme to, co jíme...
Zdá se, že viníkem je oblast, ve které dochází k našemu nejtěsnějšímu kontaktu s okolním prostředím - potraviny, které každý den konzumujeme. Překvapuje vás to? Konec konců, „jsme to, co jíme". Jedním všeobecným zjištěním, ke kterému je možno dospět, je, že země, kde se vyskytuje řada případů roztroušené sklerózy, jsou současně zeměmi bohatými. Výjimkou je bohaté Japonsko. Existuje však vysvětlení této anomálie: I když Japonci mají peníze, trpí stresem a znečištěním životního prostředí a jejich kuřácké návyky jsou obdobné jako u jiných občanů hospodářsky vyspělých zemí, jejich tradiční jídelníček založený na rýži připomíná spíše stravovací zvyklosti, které jsou charakteristické pro obyvatele chudých zemí.
Mléko leze na nervy?
Strava obsahující hojnost tučných (a sladkých) potravin nás atakuje řadou různých látek, které mohou být ve vztahu k nemocem, které nás sužují, s rozvojem roztroušené sklerózy byly však do souvislosti dány nejtěsněji živočišné tuky, a to zvláště tuky z mléčných výrobků. Podle jedné důležité hypotézy konzumace kravského mléka v raném dětství může připravit půdu pro poškození nervového systému, které se projeví později během života.
Kravské mléko obsahuje oproti mléku mateřskému pětinu množství jedné esenciální mastné kyseliny, která se nazývá kyselina linoleová. Tato nepostradatelná látka získávaná ze stravy pomáhá při výstavbě určitých chemických složek nervových tkání. Děti, které vyrůstají na stravě obsahující nedostatek kyseliny linoleové a nadbytek živočišných tuků, což je většina dětí v bohatých státech, dost možná vstupují do života s poškozeným nervovým systémem, který je náchylný k pozdějším zraněním a dalším poškozením. Analýzy mozkové tkáně ukázaly, že lidé s roztroušenou sklerózou měli vyšší obsah nasycených tuků než lidé, kteří nemají toto onemocnění.
Předpokládá se, že mezi podezřelými faktory, které mohou vyvolat ataky roztroušené sklerózy ve středním věku, patří viry, alergické reakce a/nebo změny v proudění krve do mozku. Je velmi pravděpodobné, ať už hraje roli kterýkoliv faktor, že je zde těsné spojení k oběhovému systému, protože oblasti poškození, ke kterému dochází na nervových buňkách, obklopují krevní cévy.
Nízké prokrvení tkání a obsah tuků ve stravě
Podle jedné teorie je primární poškození u člověka s roztroušenou sklerózou způsobeno sníženým prokrvením tkání v určité části mozku. Tuky nalézající se v naší běžné stravě mohou způsobit a skutečně způsobují snížené zásobení krví, které se týká mnoha druhů tkání, mezi jinými i mozkových tkání. Tuky vstupují ze střev do krevního řečiště, pokrývají červené krvinky a omezují normální fungování jejich membrán, které brání tomu, aby se na sebe navzájem lepily. Výsledkem je, že se krvinky obalené tukem na sebe skutečně lepí a vytvářejí shluky, které zpomalují proudění krve k životně důležitým tkáním. V mnoha krevních cévách je shlukování a houstnutí krve tak velké, že nakonec její proudění zcela ustane a celkový obsah kyslíku v krvi poklesne. Tkáně, kterým se byť na krátký čas nedostává živin a kyslíku, odumírají. Mohl by proces tak základní, jako je tento, hrát roli při atakách, které ničí nervové buňky u obětí roztroušené sklerózy?
Nízkotučná strava snižuje čestnost ataků. Během druhé světové války byli obyvatelé západoevropských zemí vystaveni obrovskému stresu, když byly jejich země okupovány tou či onou mocností, lékaři však přitom zaznamenali, že pacienti s roztroušenou sklerózou byli během válečného období dvakrát až dvaapůlkrát méně často hospitalizováni. V té době panoval nedostatek celé řady potravin a civilní obyvatelstvo si nemohlo dovolit stravu založenou na konzumaci masa a produktů živočišného původu. Namísto toho jedli obiloviny a zeleninu, tedy potraviny, které dříve sloužily ke krmení jejich krav, kuřat a prasat. Celkovým výsledkem bylo významné snížení množství konzumovaných živočišných produktů - a tedy i množství živočišných tuků.
Přelomový výzkum dr. Swanka
Na základě publikování těchto pozorování o zlepšení stavu pacientů s roztroušenou sklerózou (podobně u pacientů s jinými nemocemi, jako např. s aterosklerózou), začal dr. Roy Swank, dříve přednosta oddělení neurologie na University of Oregon, později praktikující lékař v Health Science Center na téže univerzitě, léčit své pacienty nízkotučnou stravou. Dnes může dr. Swank čerpat z více než pětatřicetiletých zkušeností s užíváním stravy s nízkým obsahem tuku u více než 3 000 pacientů s roztroušenou sklerózou. Výsledky, kterých dosáhl, vynikají mezi ostatními studiemi a účinnost tohoto přístupu je nesrovnatelná oproti jiným způsobům léčení této zmrzačující nemoci.
Průběh nemoci je obvykle takový, že se stav pacienta neustále zhoršuje, pravděpodobným výsledkem je jeho odkázání na kolečkové křeslo (či ještě horší stav) v horizontu deseti let. Dr. Swank však ve svém přelomovém výzkumu, jehož výsledky byly zveřejněny v Archives of Neurology, zjistil, že pokud došlo k diagnostikování nemoci včas a pacient okamžitě přešel na nízkotučnou stravu, pak je zde 95% naděje, že se jeho stav nebude zhoršovat anebo dokonce že během následujících dvaceti let dojde k jeho zlepšení. Dokonce i lidé, kteří již mají roztroušenou sklerózu dlouhou dobu a u kterých již došlo k vážnému nervovému poškození, mohou nízkotučnou stravou zpomalit postup onemocnění.
Nejzdravější strava je založena na nízkotučných rostlinných potravinách. V článku publikovaném v časopise American Journal of Clinical Nutrition v prosinci 1988 zveřejnil dr. Swank data o pacientech, které studoval po dobu déle než 34 let, a ukázal, jakou důležitost má pro pacienty s roztroušenou sklerózou striktně dietní přístup.
Chcete žít třikrát déle?
Spolu se svými kolegy v první řadě zjistil, že každé postupné zvýšení příjmu nasyceného tuku (to je živočišný tuk) je spojeno s odpovídajícím zvýšením četnosti záchvatů. Za druhé pak, má-li se onemocnění zastavit, je potřeba, aby strava obsahovala tak málo tuku, jak je možné, tedy asi 7% kalorií ve formě tuku. Pacienti, kteří byli na stravě s nízkým obsahem tuku (17 gramů), žili skoro třikrát déle a jejich stav se obvykle zlepšoval. Průměrný pacient na stravě s vysokým obsahem tuku (42 gramů) se během tří a půl dekády trvání studie dostal obvykle na kolečkové křeslo, byl připoután na lůžko nebo zemřel.
Bezpečnostního prahu lze tedy dosáhnout se stravou, která sestává v první řadě ze škrobovin (brambory, obiloviny), zeleniny a ovoce a obsahuje pouze 5-10% kalorií ve formě tuku, přičemž méně než polovinu tohoto množství představují nasycené tuky. Je zcela zřejmé, že takováto strava je ideální stravou pacienta strádajícího roztroušenou sklerózou. Taková strava není jen proveditelná, je také chutná.
Dr. Swank přidával do stravy malé množství rostlinného oleje - v naději, že polynenasycené tuky učiní stravu chutnější a snad i zdravější. Studie, které přidávaly do stravy pouze oleje bohaté na esenciální tuky, jako je např. kyselina linoleová, však ukázaly rozporuplné výsledky, co se týká možného prospěšného účinku. Proto se domnívám, že vysvětlením úspěchů při léčení pacientů s roztroušenou sklerózou, kterých dr. Swank dosáhl, je celkový nízký obsah tuku ve stravě (nikoliv přídavek rostlinného oleje). Dr. Swank se sám přiklání k názoru, že nejdůležitějším faktorem je co nejnižší množství nasycených (živočišných) tuků. Mně osobně brání přidávání rostlinných olejů do stravy pacientů další zdravotní důvody. Tyto oleje přinejmenším obsahují kalorie, které mohou vést k obezitě a, což je ještě horší, napomáhat vzniku rakoviny a onemocnění žlučníku.
Moje doporučení
Když lékař doporučuje nějakou terapii, měl by vážit pro a proti, prospěšné účinky i rizika, která její užití přináší. Dietní přístup, který doporučuji, podle mého nejlepšího svědomí nabízí celou řadu výhod a žádné riziko: neexistují žádné negativní průvodní vedlejší účinky. U lidí, kteří jsou relativně v pořádku, vede ke ztrátě případné nadváhy a k úlevě při zácpě - současně se výdaje za potraviny mohou snížit až o 40 %. Tato doporučení jsou mimochodem v souladu s doporučeními respektovaných zdravotnických organizací. Oficiální orgány (WHO, AHA aj.) spojují své síly ve snaze doporučit lidem, aby jedli méně tuku, masa a mléčných výrobků a více celozrnných obilovin, zeleniny a ovoce.
Tato rozumná dietní opatření přinesla značný prospěch mým pacientům (i mně samému), nejenom proto, že postup roztroušené sklerózy byl ve většině případů zastaven, ale také proto, že se jejich celkový zdravotní stav nezpochybnitelně zlepšil. Nikdo se nebude jistě přít, že nešťastné oběti roztroušené sklerózy potřebují každý kousek pomoci, kterého se jim může dostat.
Dr. John McDougall, Kalifornie