Slova ujištění

Jednou z možností, jak vyjádřit lásku emocionálně, je používat slova, která budují. Šalomoun, autor starověké židovské moudrosti, napsal, „V moci jazyka je život i smrt". Mnoho dvojic si nikdy neuvědomilo, jak ohromnou moc může mít verbální podpora. A Šalomoun dodává, „Obavy lidské srdce tíží, ale dobré slovo vrací radost."

Slovní komplimenty nebo slova ocenění jsou mocnými prostředníky lásky. Nejsrozumitelnější jsou v jednoduchých, přímých prohlášeních jako například:

„V tom obleku máš opravdu šmrnc."

„Ty šaty ti ohromně sluší, snad nikdy jsem tě neviděl krásnější!"

„Nikdo neumí dělat brambory tak jako ty. Můžu se po nich utlouct."

„Jsem ti vděčná za to opláchnutí nádobí po večeři."

„Díky, že jsi na dnešní večeři zařídil hlídání dětí. Oceňuji to."

Jak by to asi ovlivnilo manželství, kdyby manžel a manželka slýchali takováto slova ujištění pravidelně?

Před několika lety jsem seděl ve své kanceláři s otevřenými dveřmi. Žena, která procházela kolem, nahlédla dovnitř a zeptala se, „Neměl byste na mé chvilku?"

„Jistě, pojďte dál."

Posadila se a řekla, „pane doktore, mám problém. Nejsem schopna přinutit manžela, aby vymaloval naši ložnici".

První moje myšlenka byla, dámo, jste na špatném místě. Nevlastním firmu na malování pokojů. Nahlas jsem ale řekl, „Řekněte mi o tom víc"

„Dobrá," odvětila, „tak tedy zrovna minulou sobotu. Pamatujete si, jak nádherně bylo? A víte, co můj manžel celý den dělal? Umýval a leštil auto."

„No a co vy na to?"

„Šla jsem za ním a řekla mu, ,Bobe, já tě nechápu. Dnes je den jako dělaný pro vymalování ložnice a ty tady zatím myješ a leštíš auto'."

„No a vymaloval ji?" vyptával jsem se.

„Ne. Je stále nevymalovaná. Už nevím co dál."

„Rád bych se vás na něco zeptal," řekl jsem. „Máte něco proti mytí auta?"

„Ne, ale ráda bych měla vymalovanou ložnici."

„A jste si jistá, že váš manžel ví, že chcete vymalovat ložnici?"

„Samozřejmě," řekla. „Mluvím o tom už devět měsíců."

„Dovolte mi ještě jednu otázku. Dělá váš manžel alespoň někdy něco dobře?"

„Jako co například?"

„No tak třeba jestli vynáší odpadky, umývá přední sklo vašeho auta, tankuje benzín, platí účty za elektriku nebo třeba jen věší svůj kabát do skříně?"

„Ano, něco z toho dělá."

„Potom mám dva návrhy. Za prvé, už nikdy se znovu nezmiňujte o vymalování vaší ložnice." A pro jistotu jsem dodal, „Už nikdy o tom nemluvte".

„Opravdu nevím, jak tohle může pomoci," řekla.

„Podívejte, právě jste mi řekla, že váš manžel už ví, že chcete, aby vaši ložnici vymaloval. Je tedy zbytečné znovu mu to opakovat. Už to ví. Druhým návrhem je, že až váš manžel příště udělá zase něco užitečného, pochvalte jej. Když vynese odpadky, řekněte mu, ,Bobe, moc mě potěšilo, když jsem viděla, že jsi vynesl smetí.' Neříkejte , Muselo to trvat tak dlouho? Čekal jsi snad, až to za tebe vynesou ty roje much?'

Jestliže uvidíte, že platí účty za elektřinu, položte mu ruku kolem ramen a řekněte, ,Bobe, jsem moc ráda, že vyřizuješ tyhle účty. Vím, že někteří muži takové věci vůbec neberou na vědomí a chtěla bych Ti říct, že to u tebe opravdu hodnotím.' Pokaždé, když udělá něco takového, pochvalte jej."

„Pořád si ale neumím představit, že by to mohlo vyřešit můj problém s nevymalovanou ložnicí."

„Zeptala jste se mě na radu, tady ji máte. Nemusíte mi platit," odpověděl jsem.

Když ode mne odcházela, nevypadala příliš spokojeně. Za tři týdny však přišla znovu a řekla, „Funguje to!" Pochopila, že povzbuzování je mnohem lepším podnětem než sekýrování.

Nechci vás podněcovat k prázdnému lichocení, abyste tak od partnera získali to, co chcete. Skutečná láska nespočívá v tom, že budete mít všechno, co chcete, ale že budete dělat dobré věci pro toho, koho milujete. Ve skutečnosti to ale zároveň funguje tak, že když jsme sami kladně přijímáni, máme mnohem větší motivaci toto jednání opětovat a vycházet partnerovi také vstříc.

Slova povzbuzení

Pozitivní verbální hodnocení je jenom jednou z více možností, jak partnerovi projevit svou podporu. Jedním z dialektů jazyka ujištění jsou slova povzbuzení. Přesný význam slova povzbuzení znamená „naplnit odvahou." Všichni máme svá skrytá místa, kde se cítíme nejistě. Nedostává se nám odvahy a její nedostatek nám často brání v uskutečnění našich plánů. Skrytý talent vašeho partnera, utopený v jeho nejistotě, čeká možná na vaše slova povzbuzení.

Allison vždycky ráda psala. Před dokončením univerzity absolvovala několik kursů žurnalistiky. Brzy si uvědomila, že její nadšení pro psaní předčilo i zájem o historii, která byla jejím hlavním oborem studia. Na to, aby změnila zaměření už ale bylo příliš pozdě. V době po absolvování univerzity a před narozením prvního dítěte napsala několik článků. Jeden z nich nabídla k otisknutí do časopisu, ale když jej nepřijali, neodvážila se poslat další. Když děti povyrostly a měla pro sebe víc času, začala psát znovu.

Allisonin manžel Keith se na počátku jejich manželství o její psaní nezajímal. Byl příliš zaneprázdněn budováním kariéry a postupem na společenském žebříčku. Časem si ale uvědomil, že skutečný smysl života nespočívá ve výkonech a úspěchu, ale ve vztazích. Začal Allison a jejím zájmům věnovat víc pozornosti.

Jednou večer si vzal jeden z jejích článků a přečetl jej. Když dočetl, šel za Allison do pokojíku, kde si četla a s nadšením jí řekl, „Opravdu nerad tě vytrhuji ze čtení, ale musím ti něco říct. Právě jsem si přečetl tvůj článek Jak trávit prázdniny'. Allison, píšeš výborně. Tohle by se mělo určitě někde otisknout! Píšeš výstižně, tvoje slova mi kreslí představy přímo před očima. Máš skvělý sloh. Musíš to nabídnout nějakému časopisu".

„Myslíš?" zeptala se nejistě Allison.

„Určitě," odvětil Keith. „Je to opravdu dobré."

Když Keith z pokoje odešel, Allison se už ke knize nevrátila. Se zavřenou knížkou na klíně si stále znovu a znovu přehrávala slova, která jí Keith řekl. Užasle přemýšlela, zda i ostatní by její článek hodnotili stejně pozitivně jako on. Vzpomněla si, jak před lety otevřela obálku se zamítavou odpovědí, ale nakonec uznala, že se od té doby hodně změnilo. Její psaní se zlepšilo. Měla více zkušeností. Než vstala ze židle, aby se napila trochu vody, rozhodla se, že zkusí své články někam poslat. Alespoň se uvidí, jak to opravdu je,

Keith svá povzbuzující slova pronesl už před čtrnácti lety. Od té doby otiskli Allison bezpočet článků a nedávno podepsala smlouvu na knihu. Je vynikající spisovatelkou, ale přesto na začátku potřebovala několik povzbuzujících slov k dodání odvahy a prvního vykročení.

Možná, že i váš partner má skrytý talent nebo nadání. Možná jeho talent čeká na vaše povzbuzení. Možná by bylo dobré, kdyby se vaše partnerka přihlásila do kursu, kde by mohla své předpoklady dále rozvíjet. Možná váš manžel potřebuje trávit víc času s lidmi, kteří rozumí problematice jeho práce a kteří ho mohou nasměrovat dál. Vaše povzbudivá slova mohou vašemu partnerovi dodat odvahu, bez které si netroufne udělat první krok.

Všimněte si prosím, že nemluvím o přesvědčování partnera k tomu, aby dělal něco, o čem jste vy sami přesvědčeni, že je pro něj dobré. Mluvím o povzbuzení k rozvíjení jeho vlastních zájmů. Zájmů, které už má. Například někteří manželé nutí své ženy hubnout. Manžel říká: „Jenom ji v tom podporuji," ale jeho ženě to připadá spíše jako odsuzování. Povzbuzovat v tomto směru je možné jen tehdy, když jste si opravdu jisti, že chce hubnout. Dokud po tom sama netouží, vaše poznámky budou spadat do kategorie kázání a taková slova sotva někoho povzbudí. Téměř vždy jsou vnímána jako slova odsouzení, vyslovená pro vzbuzení pocitu viny. Nevyjadřují lásku, ale odmítnutí.

Pokud ale vaše partnerka řekne: „Docela ráda bych se tenhle podzim přihlásila na kurs hubnutí," potom je zde příležitost k vašemu povzbuzování. Slova povzbuzení by mohla vypadat asi takto: „Jestliže se do toho dáš, nepochybuji, že uspěješ. Je to jedna z vlastností, které mám na tobě něj radši. Když už se pro něco rozhodneš, uděláš to. Jestli se tomu opravdu chceš věnovat, udělám všechno proto, abych ti s tím nějak pomohl. A s penězi na kurs si nelam hlavu. Jestli tam budeš chtít chodit, peníze se najdou." Taková slova mohou partnerce dodat odvahu ke zvednutí telefonu a vytočení čísla do fitnesscentra. Povzbuzování vyžaduje schopnost vcítění a nazírání světa z perspektivy vašeho partnera.

Nejdřív musíme pochopit, co je podstatné pro něj. Jenom tak je možné někoho povzbuzovat. Jsou to slova jako „Rozumím ti. Záleží mi na tobě. Jsem v tom s tebou. Jak bych ti to mohl ulehčit?" Je to snaha ukázat, že v něj a v jeho schopnosti věříme. Projevujeme tak svou důvěru a ocenění toho, co chce dělat.

Ve většině z nás je toho mnohem víc, než bychom si kdy mysleli. To, co nás brzdí, je často nedostatek odvahy. Milující partner nám ji ale může dodat. Jistě, taková slova povzbuzení vám mohou jít obtížně přes rty. Možná, že tento jazyk není zrovna váš jazyk lásky. Bude vás možná stát mnoho námahy naučit se tomuto jazyku a to platí především pro ty, kteří mají ve zvyku používat kritická a odsuzující slova. Mohu vás ale ujistit, že vynaložená námaha bude stát za to.

Z knihy Gary Chapmana „Pět jazyků lásky". Vydalo nakladatelství Návrat domů.